Průměr vyspělých zemí je přitom 6,1 procenta HDP. Vyplývá to z každoroční srovnávací zprávy, kterou včera zveřejnilo i české ministerstvo školství. Zpráva přitom pracuje se statistikami z roku 2008.

„Česká republika vydá ročně na žáka a studenta od primární do terciární vzdělávací úrovně celkem 5895 amerických dolarů (asi 106 tisíc korun),“ uvádí zpráva. Je nutno dodat, že částky jsou převedeny na paritu kupní síly.

Parita kupní síly měny XY vyjadřuje počet jednotek národní měny, za který lze koupit stejné množství výrobků a služeb na vnitrostátním trhu jako za jednotku měny XY na vnitrostátním trhu měny XY. Paritou kupní síly lze tak srovnávat země mezi sebou nebo jednu zemi v čase.

Při tomto přepočtu na žáka v základní škole dá náš stát ročně asi 68 tisíc korun, přitom „typická“ země OECD dává 128 tisíc korun. Velké rozdíly jsou i mezi náklady na středoškoláky: 110 tisíc korun v ČR oproti 161 tisíc korun v zemích OECD. Vysokoškolák pak Česko ročně stojí 149 tisíc korun, zatímco ve vyspělých zemích 246 tisíc korun.

Méně než pět procent HDP dává na vzdělání ještě Německo, Maďarsko, Itálie, JaponskoRusko. Naproti tomu státy jako Chile, Dánsko, Island, Izrael, Korea, Norsko nebo Spojené státy dávají na vzdělávání více než sedm procent HDP.

V zemích OECD jsou ale výdaje na vzdělání tvořeny ze 17 procent ze soukromých zdrojů, v Česku je to jen 12,7 procenta.

Nejvíc berou kantoři v Lucembursku

Materiál srovnává také platy učitelů. V roce 2009 si tak český kantor s patnáctiletou praxí vydělal na základní škole 426 tisíc korun v přepočtu na paritu kupní síly, na střední škole pak 436 tisíc korun. Hůř jsou na tom třeba učitelé v Maďarsku nebo na Slovensku, kteří v přepočtu na paritu kupní síly berou méně než 269 tisíc korun ročně. Naproti tomu v Lucembursku si pedagogové přijdou až na 1,795 miliónu korun ročně.

Zatímco v zemích OECD pobírají učitelé na základních školách o 77 procent vyšší platy než průměrní vysokoškoláci dané země v produktivním věku, v Česku berou pedagogové po 15 letech jen polovinu toho, co ostatní čeští vysokoškoláci.
Mezi roky 2000 a 2009 rostly platy učitelů prakticky ve všech zemích. K největšímu nárůstu (okolo 50 %) došlo přitom v Česku, Estonsku a Turecku.

Co se týká reálných platů, podle statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání brali loni učitelé průměrně 25 150 korun, jsou v tom ale započítáni i ředitelé a vedoucí pracovníci škol.

V Česku připadá v mateřských školách na jednu učitelku 13,6 dítěte. Na základních školách 18,4 žáka na učitele.

Maturitu má v Česku téměř 90 procent lidí, což je skoro nejvíc ze sledovaných zemí. Z mladých lidí do 34 let má VŠ diplom 37 procent obyvatel OECD. V Česku je to pětina.