Bakterie by se dala využít především u onemocnění rakovinou prostaty, prsu nebo mozku. Pro růst spor je nutné prostředí bez kyslíku. Bakterie uvolňuje enzym, který rakovinné buňky zabíjí. V určitém smyslu funguje jako pošťák s účinnou látkou.

"Pokud se bakterie dostanou do pacientů, mohou je množit pouze v místech, kde není kyslík, což jsou například velké nádory," uvedl Nigel Minton u univerzity v Nottinghamu.

Bakterie by tak zahubila rakovinové buňky, zatímco ty zdravé by nechala být. Zdravé buňky totiž obsahují kyslík, a bakterii tak "nezajímají". Rakovinové buňky dokážou růst, i když mají kyslíku nedostatek.

Právě ničení zdravých buněk vedle těch rakovinných je nevážnějším vedlejším účinkem nynějších metod léčby této zhoubné nemoci.

Prastará bakterie

Bakterie Clostridium sporogenes se běžně vyskytuje v půdě. "Jde o prastarý organismus, který byl na Zemi ještě v době, kdy nebylo v atmosféře tolik kyslíku," vysvětlil Minton.

Jiné typy této bakterie napomáhají například hnilobným procesům, vyskytují se také ve střevech některých živočichů.

Metoda zatím nebyla testována na pacientech a vědci budou způsob distribuce léků bakteriemi dál zkoumat. Vědci i britské univerzity v Nottinghmanu a nizozemské univerzity v Maastrichtu předpokládají, že by na lidech mohli metodu testovat v roce 2013.

"Problém je, že každá rakovina je jiná, ale doufáme, že to pomůže v boji proti této nemoci," uvedli na konferenci v anglickém Yorku.