Před časem genetici potvrdili, že mezi tlupami Homo sapiens a Homo neanderthalis docházelo ke křížení a ukončili tak vleklý spor uvnitř vědecké komunity. Nyní nová studie týmu vedeného Damianem Labudou z Montrealské univerzity zveřejnila v časopise Molecular Biology and Evolution svou analýzu, která dokazuje, že u lidí neafrického původu, kteří mají v sobě pevně ukotvenu genetickou informaci o neandrtálských předcích, jde o specifické chromozomy X.

Labudovi kolegové se také většinou domnívají, že k tomuto míšení došlo především na Blízkém východě, kudy museli předkové obou druhů postupovat a kde se také jejich tlupy dlouhodobě usídlily. Přestože neandrtálci opustili Afriku mnohem dříve - někdy v období před 800 až 400 tisíci lety - než moderní lidé, oba druhy vedle sebe koexistovaly a vedou se spory, nakolik bylo jejich soužití konfliktní a konkurenční.

Přestože neandrtálci přibližně před 30 tisíci lety vymizeli, zanechali genetickou stopu v našich předcích. Neandrtálci byli dlouho považováni ve srovnání s Homo sapiens za méně vyvinutý druh, bez vlastní kultury. Nicméně nové objevy v místech jejich sídlišť doložily, že stejně jako příslušníci Homo sapiens měli geny pro řeč, hudbu, umění a zručně vyráběli nástroje.

Odhalení neandrtálského původu neafrických lidských ras bylo možné díky tomu, že se v loňském roce podařilo kompletně rozšifrovat (rozsekvencovat) neandrtálskou DNA. Díky tomu se dal genom a jeho jednotlivé části porovnat. Genetické odlišnosti od genomu subsaharských ras spočívají ve společných sekvencích DNA s neandrtálci.

Podle vědců pomohlo příchozím moderním lidem křížení s neandrtálci ve snazší adaptaci na drsnější klima, kterému se starší lidské pokolení již přizpůsobilo. "Variabilita je velice důležitá pro dlouhodobé přežití druhů. Každé obohacení genomu může být přínosem," citoval server Discovery Damiana Labudu.