Hlavní obsah

Počátkem všeho je černá díra, ukazuje nová teorie

Novinky, pst

Velký třesk je okamžikem zrození vesmíru, ale kde se vlastně vzal? S novou teorií přišel nyní původem černohorský fyzik Dragan Slavkov Hajdukovič, který pracuje v CERN u Ženevy. Jako zdroj počátku nabízí supermasivní černou díru.

Foto: Profimedia.cz

Předpokládaný obraz velkého třesku

Článek

Náš vesmír expanduje, ale podle něj tato expanze nemusí trvat donekonečna a v určitém okamžiku se začne smršťovat a může vytvořit supermasivní černou díru, která je zdrojem nesmírně silného gravitačního pole. To by bylo schopné přeměnit hmotu na antihmotu v obrovském výbuchu, který by mohl být právě oním velkým třeskem a zrozením nového vesmíru.

Ve svém článku pro časopis Astrophysics and Space Science Hajdukovič popsal mechanismus konverze hmoty v antihmotu a naopak. Takovým způsobem by mohl cyklicky vznikat vesmír, kterému by jednou dominovala hmota a následně antihmota. A tento cyklus zrození a zániku vesmírů by mohl být nekonečný.

Myšlenka cyklického vesmíru není nová, objevila se poprvé již v roce 1922, nicméně dosud pracovaly všechny teoretické modely s vesmíry, jimž dominuje hmota a nepracovaly s možností proměny hmoty v antihmotu a naopak.

Mechanismus závisí na odpuzování hmoty a antihmoty

Nicméně vysvětlení tohoto mechanismu je pro běžného smrtelníka poněkud metafyzické. Supersilné gravitační pole totiž vytváří páry částice-anti-částice z kvantového vakua. Ačkoli je kvantové vakuum naprosto prázdné, což název napovídá, na základě principu neurčitosti se v něm objevují virtuální páry, částice-antičástice s krátkou životností. A díky supersilnému poli se podle Hajdukoviče tyto částice stávají skutečnými.

Mechanismus je závislý na předpokládaném vzájemném odpuzování hmoty a antihmoty. V okamžiku, kdy se vytvoří páry částice-antičástice, dojde k explozivnímu odpuzení částic opačného typu a ve velmi krátkém okamžiku se tak téměř veškerá hmota změní na antihmotu, nebo naopak. Množství hmoty a doba trvání konverze závisí na velikosti černé díry.

Pokud jsou jeho výpočty správné, na konverzi hmoty pro vznik vesmíru stačil zlomek času. Přestože černohorský fyzik zdůrazňuje, že sám si není jistý, jestli právě takové bylo pozadí velkého třesku, jeho model elegantně vysvětluje nepoměr mezi množstvím hmoty (která dominuje) a antihmoty ve stávajícím všehomíru.

Navíc si tento model, na rozdíl od standardních kosmologických modelů, pro vysvětlení vzniku a pozorovaných jevům ve vesmíru nemusí vypomáhat hypotetickou existencí temné hmoty a temné energie.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám