V okolí britských Shetland a Orknejí našli vědci hluboko pod mořským dnem pahorkovitou krajinu, protkanou řekami, a také vrcholky, které byly kdysi součástí hor. Území má rozlohu asi deset tisíc čtverečních kilometrů a vědci na něm odhalili koryta osmi řek.

„Vypadá to jako mapa kousku země na pobřeží. Je to jako dávná zkamenělina krajiny, jež se uchovala dva kilometry pod mořským dnem,“ popsal objev geolog Nicky White z univerzity v britském Cambridge.

On a jeho kolegové soudí, že před 56 milióny let mohla krajina ležet až kilometr nad hladinou moře. Vyzvednutá pylová zrnka a uhlíky svědčí o tom, že v ní byl pozemský život. Pod touto vrstvou i nad ní jsou však mořské usazeniny, takže White přirovnal celý nález k sendviči, kde mezi dvěma mořskými „chleby“ leží pevninská „náplň“.

Vytvořila ji asi horká skvrna

Vědci nyní řeší otázku, co vedlo k tomu, že celé území nejdříve vystoupilo nad hladinu moře a pak – asi 2,5 miliónu let poté – opět zmizelo pod vodou. „Z geologického hlediska je to velmi krátké časové údobí,“ upozornil White.

On a další experti se domnívají, že to mohlo být dílem „islandského sloupce“, mohutného proudu horkého magmatu, který se nachází pod Islandem.

„Sloupec“ funguje jako obří tzv. horká skvrna, která dopravuje magma z hlubin zemského pláště kousek pod povrch Země. Tam se horká hmota rozlézá do okolí ve tvaru připomínajícím klobouček hřibu a „propaluje“ zemskou kůru, jako například na Havaji. Někdy se ale magma sune pod povrchem jako vlna, takže relativně rychle zvedá plochy nad sebou. Když pak zchladne, může země opět klesnout.

Podobných horkých skvrn, které fungují v řádu statisíců a miliónů let, je na Zemi celá řada, a tak je možné, že narazíme ještě na mnoho ztracených krajin pravěku.