Při experimentech prováděných v nitru japonské hory tým vědců veden odborníkem na částicovou fyziku Itaruem Šimizuem zachytával a měřil geoneutrina, aby určil kolik radiačního tepla Země vyzařuje. Tedy teplo z radioaktivních prvků v zemské kůře, jako je thorium a uran.

Od března 2002 do listopadu 2009 zachytili 841 neutrin. Celkem 485 neutrin z celkového počtu vzniklo v reaktorech jaderných elektráren a také z jaderného odpadu. Dalších 245 neutrin pocházelo podle vědců z kosmického záření, které bombarduje molekuly v atmosféře.

Takže na Zemi a její přirozenou radioaktivitu připadlo 111 geoneutrin a po očištění výsledků a kontrolních analýzách s jistotou přisoudili zemské radioaktivitě 106 neutrin. To se nezdá mnoho, ale vědci v článku pro časopis Nature Geoscience odhadují, že v souvislosti s přirozeným rozpadem uranu-238 a thoria- 232 projde každou sekundu každým čtverečním centimetrem 4,32 miliónu částic.

„Toto nepřetržitě (Zemí) generované teplo dosahuje kolem 20 terawattů,“ uvedl Šimizu. Jiné studie dříve upozornily, že jen rozpad izotopu draslíku-40, které japonské senzory nemohly zachytit, přidává k tomuto teplu další čtyři terawatty. Tato přirozená radioaktivita pak podle vědců představuje 54 % veškerého tepla vyzařovaného planetou.

Za miliardu let o 100 stupňů chladněji

Japonské měření není přitom jen tak samoúčelné. Na základě takto upřesněných měření a na nich založených odhadech se dá domodelovat, jakým tempem a intenzitou vyzařovala Země teplo v minulosti, a nakolik to ovlivňovalo rychlost pohybu tektonických desek. Mimo jiné má tepelný výkon také vliv na další geofyzikální procesy, jako je míra a intenzita sopečné činnosti.

Tepelný výkon Země bude logicky klesat. Planeta se v současnosti ochlazuje o 100 stupňů Celsia za jednu miliardu let. Takže za několik miliard let budou paprsky umírajícího Slunce dopadat na planetu s nehybnými zemskými deskami.