Článek
V jádru bouře je bílý rotující oblak čpavku a vodních par. V nejintenzivnější fázi obří vír vyprodukoval víc než deset blesků za sekundu. Přestože bouře propukla už v prosinci, je stále při síle.
Po sedmi měsících bouře nyní zahrnuje území o čtyřech miliardách kilometrů čtverečních. "To je osminásobek povrchu Země," poznamenal rakouský vědec Georg Fischer, který vede tým analyzující data ze sondy Cassini-Huygens. Sonda Cassini obíhá Saturn od roku 2004.
Bouře pokrývá plochu 500krát větší než bouře na jižní polokouli Saturnu.
Tento typ bouří se na Saturnu objevuje vždy jednou za třicet pozemských let. Souvisí zřejmě se střídáním ročních období během saturnského roku, který trvá třicet pozemských. Výskyt však není příliš pravidelný. Naposled se objevila loni 5. prosince. Amatérští astronomové ji pozorovali devět let před plánovaným zjevením. Poslední byla zaznamenána v roce 1990. První byla pozorována už v roce 1876.
Zpočátku měla bouře průměr Země a posouvala se západně rychlostí 100 kilometrů za hodinu. O dva měsíce později se rozrostla na průměr 290 000 km.
Blesky jsou na Saturnu velmi silné, což souvisí s jeho atmosférou. Do troposféry stoupají horké vodní a čpavkové páry, kde kondenzují, uvolňují přitom teplo a to za správných podmínek vede ke vzniku blesků.
Tento typ bouří je asi desetkrát silnější než běžné na planetě a deset tisíckrát silnější než na Zemi.