Článek
Na projektu satelitních map a využití satelitní navigace v zemědělství spolupracují výzkumníci z České zemědělské univerzity (ČZU) a Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě.
Největším problémem je zatím první krok – vytvořit tzv. mapu plevelů, kde jsou vyznačena místa výskytu jednotlivých druhů.
V budoucnu zpracují mapu kamery
„Je to časově velmi náročná záležitost a dělá se ručně, kdy se na poli hustota výskytu a druhy plevelů vyznačí. V budoucnu by je ale měla nahradit technika v podobě kamerových systémů, které budou vyhodnocovat jednotlivé snímky a určí, jaké plevele se kde vyskytují. Na senzorových systémech se pracuje, ale jejich přesnost ještě není pro praktické využití dostatečná. To je otázka ještě několika let,“ vysvětluje Pavel Hamouz z České zemědělské univerzity.
Avšak již současná technologie je pro ekonomy zajímavá. Cena kompletního navigačního zařízení včetně ovládání se nyní pohybuje kolem čtvrt miliónu korun. „Zejména velká družstva, která obhospodařují tisíce hektarů, tak mohou ušetřit na řízeném postřiku pomocí GPS i statisíce korun,“ upozornil ředitel Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě Jaroslav Čepl.