„Přeskočili“ tak složitější, dosud ale běžnější postup, při němž se z dospělých buněk napřed vyrobí tzv. indukované kmenové buňky (iPS), a teprve z těch se vypěstuje jiná specializovaná tkáň.

„Ukázali jsme, že je možné přeměnit lidské kožní buňky přímo v nervové, které vypadají a chovají se jako buňky vyskytující se v mozku,“ shrnul Marius Wernig z Lékařské fakulty Stanfordovy univerzity v Kalifornii.

Jeho tým přeměny dosáhl pomocí neškodných geneticky modifikovaných virů, působících na mechanismus přepisu DNA při dělení buněk. Čtveřici takto upravených virů aplikoval do již vyvinutých kožních buněk embrya. Ve vzniklé tkáni pak převažovaly buňky nervového typu, neurony.

Výzkum potvrdil, že takto metoda, poprvé provedená s buňkami myší, je aplikovatelná i na lidskou tkáň. Vědci očekávají, že nejbližším jejím využitím bude modelování nervových nemocí – přeměna kůže v nervovou tkáň, stejnou jako mozek nemocného, umožní studovat příčiny poruchy a hledat jejich léčbu.
V dalším výhledu se pak nabízí možnost vyrobit materiál pro transplantační náhradu nemocných buněk.

„Mozek je perfektně krytý lebkou, zkoumat se dá jedině na již mrtvých lidech,“ uvedl neurolog. „Na buněčné úrovni jsme do něj prostě nijak nemohli – a to se teď změní,“ dodal Wernig ke studii publikované v posledním čísle časopisu Nature.