Hlavní obsah

Někteří vědci se obávají likvidace šumavského národního parku

Právo, Jiří Falout, Petr Pokorný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zásadní nesouhlas s plány nového ředitele správy šumavského národního parku Jana Stráského v boji proti kůrovci vyjadřují vědci z Jihočeské univerzity a dalších institucí. Se svými námitkami se včera obrátili v dopise na představitele vlády a parlamentních stran.

Foto: Jiří Falout, Právo

Způsob boje proti kůrovci je jádrem sporu mezi některými vědci a vedením šumavského národního parku.

Článek

„Plánovaná opatření jsou v příkrém rozporu s podstatou národního parku. Navrhované postupy jsou neodborné a budou neefektivní. Jediným výsledkem bude poškození parku a masivní těžba dřeva i v bezzásahovém území, což je evidentně v něčím ekonomickém zájmu,“ řekl včera novinářům emeritní profesor univerzity ve Wageningenu Josef Fanta. Zdůraznil, že opatření povedou také k likvidaci role národního parku s nejvyšším stupněm ochrany.

Ředitel šumavského parku se sice s textem dopisu seznámil, ale zatím odmítá jeho obsah komentovat. „Není určen mně, budu se vyjadřovat až ve chvíli, kdy k tomu budu vyzván,“ řekl v pondělí Právu Stráský.

Vědcům především vadí, že Stráský zredukoval počet zástupců někdejší vědecké sekce ze 16 na 8, dále nesouhlasí se záměrem vyhlásit na Šumavě kalamitní stav kvůli kůrovci a jsou proti prolomení hranice bezzásahovosti na zhruba 25 procentech území parku. O všech těchto krocích musí ale rozhodnout ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS).

„Již první krok pana Stráského na pozici ředitele, a to zrušení vědecké sekce Rady Národního parku Šumava, dal jasně najevo, že se nové vedení chystá postupovat v rozporu s vědeckými poznatky a postupy vhodnými pro národní park. Zveřejněný plán je ale ještě horší, než jsme čekali,“ sdělil děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer.

Za vědci stojí ekologové, za Stráským zase obce

Vědci také navrhli, jak s kůrovcem bojovat. V zásahových zónách by se měl lýkožrout mj. včas a efektivně odstraňovat, ale v centrálních zónách by se měl les ponechat přirozenému vývoji, při kterém dojde k jeho zmlazení a přetvoření na les smíšený.

K vědcům se připojilo ekologické sdružení Hnutí Duha, naopak za Stráského se postavili zástupci šumavských obcí.

„Šumavské obce vítají přístup Stráského a jeho odborného a vědeckého týmu, který svým ochranářským postojem vůči lesům ve vlastnictví státu ochrání i soukromé a obecní majetky, které se nacházejí uvnitř národního parku, anebo na území národního parku navazují,“ prohlásil předseda Svazu obcí Národního parku Šumava a starosta Horní Plané Jiří Hůlka (nez.).

Kvůli nezasahování v boji proti kůrovci podal minulý týden emeritní profesor Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Radomír Mrkva trestní oznámení.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám