Studie, o níž informoval sever BBC, byla prezentována na setkání amerických odborníků v Dallasu. Její autoři vypracovali matematický model, který dává do vztahu počty věřících mezi respondenty průzkumů a sociální motivy.

Na základě těchto modelů vyplynula dynamika "vymírání" náboženství v uvedených devíti zemích, kde postupně roste počet lidí, kteří v průzkumech uvádějí, že nevěří v Boha. Studie stavěla na metodě amerického vědce Daniela Abramse, který podobně zmapoval v roce 2003 mizení některých jazyků.

V jádru jde o soutěž mezi mluvčími různých jazyků, kdy jazyky jsou brány jako nástroj. Určitý jazyk - nástroj - pak poskytuje svému mluvčímu více výhod, či možností než jiný. Podobné jako s jazyky je to i s náboženstvím.

Náboženství se přestalo v těchto zemích lidem vyplácet

"Skupina s více členy je atraktivnější pro zájemce o vstup," vysvětluje Richard Wiener z Research Corporation for Science Advancement jeden z motivů, které jsou v pozadí.

"Například používání španělštiny je v Peru užitečnější než umírající kečuánštiny. Podobně příslušnost k náboženství poskytuje věřícímu určitý sociální status," uvedl Weiner. Jinými slovy se dá zjednodušeně říci, že náboženství se přestalo v těchto zemích lidem vyplácet.

Tým zpracovával údaje ze sčítání lidu, které sahaly v některých případech až do 19. století. "Ve většině moderních, sekulárních demokracií se projevuje trend, kdy se rostoucí počet dotázaných označuje bez příslušnosti k nějakému náboženství," uvedl Wiener s tím, že nejvýrazněji se to projevuje v České republice, kde se mezi bezvěrce řadí 60 procent obyvatel, a například v Nizozemí je to 40 procent obyvatel.