Hlavní obsah

Hudební škola hl. m.Prahy za 60 let vychovala slavné umělce i uznávané vědce

Právo, ťas
Praha

Dirigent Jiří Bělohlávek, herečka Zuzana Bydžovská, biochemik Milan Kodíček: tato tři významná jména reprezentující zcela odlišné obory spojuje Hudební škola hlavního města Prahy. Všichni jsou absolventy ojedinělé vzdělávací instituce, která ve školním roce 2010/2011 slaví už 60. výročí svého založení.

Článek

Spolu s Hudební školou hlavního města Prahy slaví 15. výročí své existence hudební třídy Gymnázia Jana Nerudy, které zároveň s ní sídlí ve stejné budově na Komenského náměstí v Praze 3.

„Hudební škola i hudební třídy gymnázia vychovaly a vychovávají vynikající hudebníky i vzdělané mladé lidi, kteří budou studovat a působit v nejrůznějších oborech, pro něž však hudba a kultura budou provždy neodmyslitelnou součástí jejich života,“ říká ředitel Hudební školy hl. m. Prahy Filip Magram.

Slavného dirigenta uchvátil školní orchestr

„Do Hudební školy ve Voršilské ulici jsem byl přijat na jaře roku 1960, protože jsem se chtěl hlásit na konzervatoř a bylo zapotřebí, abych měl průpravu i v teoretických předmětech,“ vzpomíná Jiří Bělohlávek, šéfdirigent BBC Symphony Orchestra v Londýně, který se má od příštího roku stát šéfdirigentem České filharmonie.

„Začal jsem ale navštěvovat školní orchestr, a to mne úplně uchvátilo. Stal jsem se součástí toho úžasného mnohohlasého hudebního dění a směl jsem svým skromným způsobem přispívat k tomu zázraku vytváření...,“ říká dirigent světového jména.

V té době měla škola založená jako „Vzorová hudební škola hlavního města Prahy“ se sídlem ve Voršilské ulici č. 5 v Praze 1 na Novém Městě za sebou desetileté fungování. Čerstvě se také stala součástí celostátní sítě Lidových škol umění.  V tomto období byla postupně zavedena výuka hry na všechny nástroje, sborového zpěvu, orchestrální hry a tance. V roce 1962 přibyl i literárně dramatický obor.

Uznávaný vědec se v „hudebce“ naučil, jak funguje produktivní tým

„Hudebka mně, jako mnoha jiným, otevřela svět hudby. Zásadním způsobem však ovlivnila také můj profesní vývoj,“ vysvětluje Milan Kodíček. Profesor pražské Vysoké školy chemicko-technologické se v poslední době podílel například na výzkumu, který potvrdil, že malta použitá při stavbě Karlova mostu skutečně obsahovala vejce.

„Přesvědčil jsem se, že úspěchu nelze dosáhnout bez usilovné práce. Při různých veřejných vystoupeních jsem také poznal, jak přiměřená tréma blahodárným způsobem mobilizuje skryté rezervy, což jsem pak mnohokrát ocenil při zkouškách, velkých přednáškách či obhajobách. A konečně, dlouholeté působení v orchestru mi ukázalo, jak skupina ‚exotů‘ se společným zájmem může vytvořit produktivní tým podobně jako vhodně poskládaná parta ‚pošuků‘ v chemické laboratoři,“ popisuje uznávaný vědec.

Spolupráce hudební školy a hudebních tříd gymnázia přivedla žáky a studenty do jedné budovy

Ve školním roce 1994/1995 byl otevřen první ročník čtyřletého studia hudebních tříd na Gymnáziu Jana Nerudy. Hudební škola v hudebních třídách gymnázia od počátku kompletně zajišťuje výuku hlavních oborů, pedagogové AMU výuku hudebně teoretickou, všeobecné předměty vyučují pedagogové gymnázia v budově v Hellichově ulici.

K umístění obou úzce spolupracujících škol do jedné budovy vedl proces, který odstartovalo navrácení někdejšího sídla Hudební školy, kláštera sv. Voršily, původnímu majiteli. Po období hledání prostor a několikaletém provizoriu v různých budovách v Praze 1 zvítězila Hudební škola hl. m. Prahy ve výběrovém řízení na využití budovy takzvané „Žižkovské školy“ na Komenského náměstí v Praze 3.

Žižkovská škola v dobách socialismu o vlásek unikla osudu velké části starého Žižkova, kde původní zástavbu nahradily panelové domy. V polovině 90. let minulého století se zde teprve dokončovala rekonstrukce, přesto i přes pokračující stavební práce začala ve školním roce 1996/1997 na Komenského náměstí výuka v hudební škole i hudebních třídách gymnázia. To na Žižkově otevřelo i první třídy osmiletého studia.

Školy vychovaly už bezpočet nadějných hudebníků  

„V současnosti v hudební škole i na gymnáziu studuje téměř tisíc nadějných hudebníků, za celou dobu své existence jich obě instituce vychovaly už nepočítaně,“ uvádí Filip Magram. Ředitel oceňuje úzkou spolupráci obou škol, díky které mohou mladé talenty získat univerzální vzdělání a mohou si posléze vybrat i jinou profesní dráhu.

„I dnes je to stále především láska k hudbě, kterou se snažíme žákům předat,“ dodává. „Jaká bude budoucnost naší Hudební školy netušíme, ale její bohatou a krásnou historii se budeme snažit následovat,“ zdůrazňuje.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám