„Z podnětů, které přicházejí dlouhodobě ze škol i od veřejnosti, vyplývá, že zejména pro období od konce 40. let minulého století existuje na školách deficit informací a historie tohoto období se neučí způsobem, jaký by si zasluhovala,“ řekl Právu ve středu náměstek olomouckého hejtmana Pavel Sekanina (ODS).

Nedostatek informací, ale i absence jasné metodiky patří mezi hlavní důvody, proč se nyní mnozí učitelé určitým obdobím při výuce spíše vyhýbají nebo se jim věnují jen okrajově.

„Problémem je i to, že některé získané poznatky nejsou často ani studenti prestižních gymnázií schopni správně interpretovat,“ poznamenal náměstek.

Projekt začne letos, potrvá 32 měsíců

Předpokládá se, že do projektu, jehož realizace by mohla začít již na konci letošního roku a trvat 32 měsíců, bude zapojeno 35 středních škol z Olomouckého kraje a 15 z Moravskoslezského kraje. „Celkem půjde o zhruba 2500 žáků a 100 pedagogů,“ poznamenal Sekanina. Tým FF UP bude zajišťovat odbornou stránku projektu.

Mezi klíčové aktivity patří mj. zejména tvorba moderních, interaktivních, tematicky koncipovaných výukových materiálů věnovaných tématům moderních dějin 20. století či zpracování metodiky vyučování dějepisu.

Při ní se předpokládá mj. využití formy orální historie se zapojením studentů do interview s pamětníky či využití různých médií při výuce dějepisu, mj. i filmového archívu festivalu Academia film Olomouc.

Součástí projektu mají být i pilotní náslechové hodiny na středních školách či metodické kurzy a školení pro učitele dějepisu, kteří by při výuce soudobé historie měli spolupracovat i s učiteli základů společenských věd.

Náklady nemají překročit 20 miliónů

Náklady na projekt, který by se v případě úspěchu mohl rozšířit i na jiná místa v Česku, by neměly překročit částku 20 miliónů korun. Olomoucký kraj je chce spolu se svými partnery pokrýt z evropského operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Žádost o dataci chce podat v únoru.

„Chceme využít toho, že evropské fondy nabízejí možnost, jak rychle implantovat moderní prvky do výuky. Proces přípravy budoucích učitelů na vysokých školách a následného využití jejich znalostí je zdlouhavý. Podobné projekty nabízejí řešení v horizontu několika let,“ zdůraznil proděkan FF UP Petr Bilík.

Zaměřit se na výuku moderních dějin doporučilo v minulosti školám i ministerstvo školství. Pokud se prý žáci naučí kriticky nahlížet na totalitní režimy, stanou se i do budoucna citlivější k omezování svobody a lidských práv, čímž lze předcházet extremismu.