Ukázala to analýza chemické skladby jeho zubní skloviny. Na základě odchylek v zastoupení různých forem (izotopů) kyslíku a stroncia, které jsou v ní obsaženy, lze aspoň přibližně určit, že čtrnácti- až patnáctiletý chlapec pocházel z oblasti Středomoří – ze Španělska, jižní Francie nebo Itálie.

Dosud byl „nejexotičtějším“ zjištěným cizincem u Stonehenge tzv. lučištník z Amesbury, který tam dorazil před 4300 lety z předhůří Alp. U dalších dvou lukostřelců, nalezených v blízkém Boscombe, se vědci zatím dohadují, zda tito lidé přišli z Walesu nebo až z francouzské Bretaně. Přestože chlapec s náhrdelníkem zemřel velmi mladý, byl už ve svém nízkém věku významným člověkem. „Poloha jeho hrobu, fakt, že je blízko Stonehenge, jakož i náhrdelník, to vše naznačuje, že měl důležité postavení,“ řekla profesorka Jane Evansová z archeologické služby Britského geologického výzkumu. Mladík byl pohřben v Boscombe Down necelé tři kilometry od Stonehenge a jeho vzácný náhrdelník tvoří 90 jantarových korálků, jejichž surovina pochází z Baltu, snad z Dánska.

Klíčem byly izotopy prvků

Většina kyslíku se do lidských zubů a kostí dostává z pitné vody. V teplejších oblastech je ve směsi izotopů tohoto prvku vyšší podíl „těžkého“ kyslíku, O18. Porovnání podílu izotopů kyslíku v zubech a kostech s kyslíkem, který je v pitné vodě z různých míst, tak umožňuje určit, v jakém klimatu člověk prožil své mládí.

Podobně se liší zastoupení izotopů stroncia, Sr86 a Sr87, v horninách z různých oblastí, což se projeví také na jejich zastoupení v lidském těle. Kombinací analýzy izotopů kyslíku a stroncia bylo možné poměrně přesně zjistit původ lučištníka z Amesbury, který pocházel z předhůří německých Alp.

„Analýza izotopů v zubní sklovině obou těchto lidí ukazuje, že tito dva jedinci (lučištník a chlapec – pozn. red.) představují kontrast, pokud jde o jejich původ, což upozorňuje na různorodost lidí, kteří přicházeli do Stonehenge z celé Evropy,“ uvedla profesorka Evansová.

Památník důležitých lidí?

„Nález významně zvyšuje váhu názoru, že lidé překonávali dlouhé vzdálenosti, aby navštívili Stonehenge. Zřejmě tedy bylo známo jako kultovní centrum,“ řekl Timothy Darvill z Bournemouthské univerzity.

Darvill se domnívá, že kamenná památka byla významným léčebným místem, jakýmisi Lurdami pravěku. Tak popisují Stonehenge artušovské legendy a ještě v 18. století lidé věřili, že kameny mají magickou léčivou moc.

Na podporu Darvillovy hypotézy lze připomenout i to, že lučištník z Amesbury měl problémy s nohama a že nemocný mohl být i chlapec s náhrdelníkem. Tomu by aspoň nasvědčovala jeho brzká smrt.

Podle jiných se však Stonhenge používalo jako rituální centrum uctívačů Slunce, jimž sloužilo i jako jakýsi astronomický kalendář.

Evansová přirovnala Stonehenge také k londýnskému Westminsterskému opatství, kde jsou pohřbíváni králové a významní Angličané.

„Pokud byste šel dnes do Westminster Abbey a podíval se, jací lidé jsou tam pohřbeni, kolik z nich by bylo z Londýna? Myslím, že moc ne, protože tam jsou pohřbíváni velcí, prospěšní a slavní lidé. Podobně Stonehenge bylo zjevně důležité místo. Přicházeli sem lidé nejrůznějšího původu a byli tu pohřbíváni,“ řekla.