Článek
Vlna zájmu časopis zcela překvapila. „Zpočátku jsme si mysleli, že e-maily dobrovolníků jsou vtip. Pak jsme jich začali dostávat stále více. Lidé uváděli své důvody i způsobilost a my jsme pochopili, že to myslí naprosto vážně,“ prohlásila šéfredaktorka Lana Tao.
Dirk Schulze-Makuch z Washingtonské státní univerzity a Paul Davies z Arizonské státní univerzity, autoři článku, vidí jako cíl první cesty bez návratu rudou planetu – Mars.
Jedním z uchazečů, jenž se na tuto misi hlásí, je počítačový programátor Pasha Rostov (69). „Velmi dobře se vyrovnávám se samotou. Jsem šikovný při používání nástrojů a dokážu uvést věci do chodu: vyráběl jsem vlastní sluneční energii, postavil jsem tři domy (vlastníma rukama) a jsem docela zdravý a stabilní. Jsem připraven letět na Mars. Zapište mne,“ napsal redakci.
Peter Greaves, otec tří dětí, napsal: „Představuji si, že život na Marsu bude ohromující, děsivý, osamělý, docela omezený a rušný. Na rozdíl od Země nebudu moci sedět u potůčku, fotit přírodní krásy, objímat přátele nebo hluboce vdechovat sladkou vůni čerstvého vzduchu – moje zkušenost však bude tak odlišná od ostatních šesti či sedmi miliard lidských bytostí, a už to by nahradilo všechno, co zanechám za sebou,“ řekl na FoxNews.
Chce letět i pastor
„Cítím, že mezi členy posádky by se mohly vynořit duchovní problémy. Dřívější výzkumníci vždy brali s sebou kněze,“ zdůvodnil v téže televizi zájem o let pastor Paul Gregersen.
Schulze-Makuch a Davies ujišťují, že Mars má pro kolonisty dost zdrojů na to, aby přežili. „Jednosměrný let“, který by se mohl uskutečnit v horizontu dvaceti roků, podle nich omezí jinak neúnosné náklady až desetiměsíční cesty k rudé planetě.
Albert Harrison, který od 70. let studuje psychologii astronautů, ale varuje, že život na jiné planetě nebude žádná legrace. „Po vzrušení při startu a po přistání na Marsu bude velmi těžké vyhnout se depresi. Koneckonců, lidé přeruší spojení s rodinou, přáteli a všemi důvěrně známými věcmi. Každý den bude hodně podobný těm ostatním. I prostředí bude asi k smrti nudné,“ upozornil.
Při jakékoli diskusi se Zemí budou muset budoucí „Marťané“ počítat i se zpožděním signálu o 45 minut.