Počítačový model, který zahrnul údaje o prachu (částečkách půdy a písku) v atmosféře v průběhu 20. století, Mahowaldová představila na prosincovém setkání Americké geofyzikální unie v San Francisku. Poměrně nepatrné částečky ve zvýšeném množství hrají poměrně zásadní roli při ovlivňování globálního klimatu.

V Austrálii se lidem potýkají s velkou prašností dennodenně.

V Austrálii se lidem potýkají s velkou prašností dennodenně.

FOTO: fotobanka Profimedia

Prach omezuje množství slunečního záření, které proniká atmosférou k povrchu, Podle vědců se tak může podílet na maskování projevů globálního oteplování v důsledku zvyšujících se koncentrací CO2 a dalších skleníkových plynů.

Prach zároveň stimuluje tvorbu mraků a tím i srážkových systémů. To může vyvolat změny, které povedou k vysušování dalších oblastí a tedy i k dalšímu zvyšování množství prachu v ovzduší.

Nepřímo ovlivňuje narůstající prašnost i oceány - jejich chemické složení. Prach je totiž pro vodní plochy hlavním zdrojem železa, které je životně důležité pro plankton, který oxid uhličitý naopak spotřebovává.

I Nový Zéland je stále prašnější a prašnější.

I Nový Zéland je stále prašnější a prašnější.

FOTO: fotobanka Profimedia

Informace o obsahu prachu v ovzduší vědci modelovali na základě dat zjištěných ze vzorků z ledovců, kde se prach ukládá do přibývajících vrstev a ze sedimentů.