Článek
Děti si mohly pochutnat třeba na svíčkové s brusinkami a houskovými knedlíky. Ty byly uvařené z biologicky vypěstovaného obilí a pro přírodu nezávadné mouky.
„Minulý týden jsme nabízeli bioovoce a biozeleninu, každý den něco. Jinak se snažíme zapojit při vaření různé suroviny,“ řekla Právu ředitelka školní jídelny Terezia Hofmanová. Děti, pokud by nebylo jídlo označené v jídelníčku, by nejspíš ani nepoznaly rozdíl.
„Chutnalo mi to, byla jsem si i přidat dva knedlíky,“ volala dívka ze druhé třídy. Aby kuchyně byla označena jako bio, musí používat alespoň 10 procent surovin s tímto označením. V kraji je 15 podobných jídelen a kuchyní ve školách a školkách. Producentů biopotravin, kteří se do projektu zapojili, je v kraji ale zatím málo – celkem pět – například poděbradská mlékárna, výrobce sýrů ze Zahrádky na Příbramsku, pěstitel obilí a výrobce pečiva na Berounsku.
Biokuchyně je dražší než obyčejná
Aby mohly jídelny více vařit z bio potravin, musely by na to mít více peněz. „Ještě před zapojením do tohoto projektu jsme se snažili vařit z biopotravin, protože tomu fandím. Vždycky, když se podařilo našetřit peníze, tak jsme nějaké nakoupili,“ uvedla Hofmanová.
Že je vaření z biopotravin finančně náročnější, připustil i ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS), podle něj ale stát žádnou velkou subvenci pro producenty nechystá. „Uvolnili jsme 6,5 miliónu na distribuční sítě do škol, na vzdělávání a propagaci. Vše ostatní je věc nabídky a poptávky. Sice jsou biopotraviny o něco dražší, ale jsou také mnohem kvalitnější a mají intenzívnější chuť,“ uvedl Fuksa.
Podle něj je to především o výchově a o nabídce. „Postupně se do projektu přidávají další školy, v celé republice už jich je přes 40,“ dodal ministr Fuksa.