Potravinové krizi takového rozsahu je podle Cribba přitom možné předejít účelnějším a šetrnějším využíváním zdrojů.

Hlavním a jen těžko ovlivnitelným faktorem je růst lidské populace, který sice zpomaluje, ale přesto se ze současných přibližně sedmi miliard zvýší na 9,2 miliardy v roce 2050. S tím se zvýší poptávka po na bílkoviny bohatých potravinách - především po mase, mléku, rybách a vejcích. Cribb očekává, že se poptávka oproti dnešku téměř zdvojnásobí, přestože populace vzroste o méně než třetinu.

Ubývá zemědělské půdy

Různé studie přitom varují před soustavným ubýváním zemědělsky využitelné půdy. Přibližně čtvrtina dosavadních ploch je údajně vážně narušena. A například podle odhadů Rabobank připadalo v rámci produkce potravin na jednoho člověka v roce 1960 0,45 hektaru, nyní musí vystačit s 0,23 hektaru a v roce 2050 to bude jen 0,18 hektaru. Intenzivnější zemědělství a nové technologie mohou tento problém obejít, to však vyžaduje i nemalé investice.

Podobně jako půdní fond je přitom narušen i další zdroj potravin - světový oceán. Znečištění moří a průmyslový rybolov vážně narušily potravní řetězce v oceánech.

Nedostatek vody

Zároveň se v řadě oblastí ve světě prohlubuje nedostatek vody nejen pitné, ale i užitkové. Podle Mezinárodního institutu pro správu vodních zdrojů budou do roku 2050 dvě miliardy lidí čelit vážnému nedostatku vody a dalších pět miliard se bude potýkat s občasným nedostatkem.

Spory o zdroje vody a půdu mohou přerůst na některých místech ve války. Bezprostředním efektem, před kterým varuje i zpráva britského ministerstva obrany, je hrozba skokových změn v cenách potravin a vznik náhlých výpadků v jejich dodávkách, což může vést k sociálním nepokojům i občanským válkám a uprchlickým vlnám, které zvyšují nestabilitu zemí třeba jen sousedících s postiženou oblastí.