Hlavní obsah

Co má dělat učitel, když nemají žáci zájem o školu?

Právo, Jan Trojan
Brno

Pro kantora na kterékoli škole je snad nejhorší nezájem žáka o učení. Není tajemstvím, že takoví žáci se rekrutují z rozvrácených rodin a vůbec z prostředí, které je nenaučilo elementární zodpovědnosti.

Článek

Největší školou pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v Brně i v celém Jihomoravském kraji, kde se s takovými problémy setkávají, je Odborné učiliště a Praktická škola v ulici Lomená v Brně-Komárově.

Aby kantory vyzbrojili hlubšími vědomostmi i praktickými dovednostmi, jak takové žáky motivovat a jak s nimi pracovat, zahájili letos na jaře projekt nazvaný Mozaika integračních snah. Celkové náklady 2 109 690 korun financuje z 85 procent Evropská unie.

Většina žáků přichází z praktických škol

„Většina, zhruba 70 procent žáků, k nám přichází ze základních škol praktických, dříve se říkalo zvláštních. Menší procento přijde z běžných základních škol: jsou to nejčastěji ti, kteří skončili v sedmém či osmém ročníku a mají speciální vzdělávací potřeby. Přibližně 75 procent ze zhruba 400 našich žáků má nejrůznější postižení – zejména se jedná o děti s lehkou mentální retardací, případně se specifickými poruchami učení či chování,“ sumarizuje manažerka projektu Soňa Řehůřková.

Ředitel školy Ladislav Hochman ujišťuje, že spousta žáků a žákyň v nejrůznějších oborech si váží učení a ukazuje čerstvé diplomy za první místa mj. z republikových soutěží malířů a cukrářů. Zároveň však souhlasí s Řehůřkovou, že pro značnou část dětí není vzdělání takřka žádnou hodnotou.

„Z rodiny minoritního etnika k nám chodil chlapec, hodně se snažil, škola ho bavila. Ale když ráno vstával, otec i dospělí sourozenci na něj hartusili, ať je nebudí… Kluk to nakonec nevydržel a se školou přestal. Škoda…“ ilustruje jeden z více podobných případů psycholog školy Miloslav Šiške.

Varianty: škola, ulice nebo kriminál

„Odejdou-li, hrozí jim bezdomovectví nebo kriminální dráha,“ říká zástupce ředitele Rudolf Doležal a líčí, jak mají mladí naivní představy o životě.

V prvních měsících nového školního roku přicházejí do učiliště a školy rodiče studentů, kterým se nedaří na středních odborných učilištích. Pokud prokáží, že jsou žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, tak na OU Lomená uspějí.

Aby odcházelo co nejméně žáků, začali se zmíněným projektem. Učitelé teoretických předmětů i praktického vyučování se teď učí lépe reagovat na patologické jevy – drogy, šikanu, nezvladatelné chování. „Bude to pro ně také zdroj informací z duševní hygieny, aby u nich nedocházelo při tak náročné práci k syndromu vyhoření,“ připomněl ředitel Hochman.

Odborné učiliště a Praktická škola spolupracuje mj. s lidmi v IQ Roma servis Brno. „Seznamují nás hodně s mentalitou etnické menšiny. Podílí se také například na zlepšení finanční gramotnosti žáků či jim pomáhají při hledání zaměstnání. Nezaměřují se pouze na romské žáky, takže spokojenost je u kantorů i u dětí,“ dodala Řehůřková.

Reklama

Výběr článků

Načítám