Průzkum také odhalil závažné nedostatky v informovanosti a ukázal na potřebu větší komunikace – většina dotázaných nikdy neslyšela o některých oblastech, na které byl průzkum zaměřen, například nanotechnologiích (55 %), biobankách (67 %) a syntetické biologii (83 %), zatímco v některých oblastech, jako jsou geneticky modifikované potraviny, přetrvává skepse a obavy.

Průzkum Eurobarometru, který probíhal v únoru 2010, je sedmým v řadě od roku 1991 a vychází z reprezentativních vzorků ze 32 evropských zemí. Stejně jako u předcházejících průzkumů agentury Eurobarometer týkajících se biotechnologií byl dotazník pro průzkum sestaven a analýza výsledků provedena nezávislým týmem sociologů, v tomto případě pod vedením univerzity London School of Economics.

Evropané chtějí spolurozhodovat

Tito odborníci dospěli k závěru, že Evropané se inovacím nebrání. Obecně lze říci, že upřednostňují odpovědné inovace s příslušnou regulací k vyvážení trhu a chtějí se podílet na rozhodnutích o nových technologiích, pokud jsou v sázce sociální hodnoty. Zároveň došlo od roku 2005 k nárůstu důvěry k většině zúčastněných v tomto procesu, jako jsou lékaři, vědci, EU, národní vlády a dané odvětví, v tom smyslu, že přijímají správná rozhodnutí v otázkách biotechnologií (viz tabulka 9 zprávy). Postupem doby nabyla důležitosti otázka udržitelnosti.

Z 53 % obyvatel EU, kteří jsou ve vztahu k biotechnologiím optimističtí, bylo nejvíce lidí s tímto postojem v Estonsku (77 %), Švédsku (72 %) a Finsku (69 %). Jediným členským státem, kde je počet skeptiků větší než počet optimistů, je Rakousko, kde je tento poměr 41 % ku 35 %.

Podporu mají biopaliva i aplikace v medicíně

V celé EU se silné podpoře těší biopaliva. 72 % respondentů podpořilo biopaliva vyráběná z potravinářských plodin a 83 % bylo pro biopaliva z nepotravinářských plodin .

Naprostou podporu mají aplikace biotechnologií v medicíně za předpokladu, že budou podléhat přísným zákonům.   Výzkum kmenových buněk pěstovaných z embryí schvalovalo 63 % dotázaných, což znamená nárůst ve srovnání s rokem 2005, kdy jich bylo pouze 59 %. Mezi země, ve kterých většina dotázaných vyjádřila podporu těmto aplikacím jako celku, patří Spojené království, Španělsko a Dánsko.

Jasná většina Evropanů (61 %, což je nárůst oproti 57 % v roce 2005) zastává obecně negativní postoj ke geneticky modifikovaným potravinám. Respondenti uvádějí obavy týkající se bezpečnosti těchto potravin, pociťovanou absenci přínosů a obecnou nechuť. Avšak existuje opatrná podpora nových „lehkých“ aplikací geneticky modifikovaných potravin – např. přenos genů z planých jablek do konzumních jablek, kde je 46 % dotázaných pro a 38 % proti.

Průzkum rovněž ukázal na silný odpor proti klonování zvířat za účelem produkce potravin – klonování podporuje pouze 18 % dotázaných.

Zpráva včetně shrnutí a údajů podle jednotlivých zemí je k dispozici zde.