Článek
V prvohorách létaly ve vzduchu vážky s rozpětím křídel kolem 70 centimetrů a také některé jiné hmyzí druhy dosahovaly mnohem větších velikostí než dnes. Domněnku, že hlavní příčinou byla o mnohem vyšší koncentrace kyslíku, se podle serveru Wired.com rozhodli vědci ověřit laboratorně.
„Nikomu se zatím nepodařilo odchovat laboratorně vážky v kontrolovaných laboratorních podmínkách, alespoň pokud vím,“ uvedl s pýchou vedoucí výzkumu John VandenBrooks na výročním setkání Americké geofyzikální společnosti, které se konalo v pondělí.
VandeBrooksův tým nezůstal jen u vážek a otestoval podmínky se zvýšenou koncentrací kyslíku i na dalších 11 žijících hmyzích fosiliích. Vytvořili hned tři různá prostředí s různými úrovněmi kyslíku.
Švábi zůstali stejní
Jedna skupina vyrostla v 31procentní koncentraci maximální prvohorní úrovně, druhá měla koncentrace 21 procentech (což odpovídá současnosti) a třetí měla jen 12procentní koncentraci, což odpovídalo nejnižší koncentraci kyslíku před pěti sty milióny let, kdy na Zemi začal bujet život.
Výsledky ukázaly, že vážky a velcí brouci s vydatnějším přísunem kyslíku rostou rychleji a více. Ale ne všichni. K překvapení odborníků zůstali švábi stejní. Naopak při snížených koncentracích kyslíku většina druhů (až na dva) narostla do menších rozměrů.
Vědci tak věří, že zpětně získají nástroj, jak zjišťovat úrovně kyslíku v dávné minulosti měřením hmyzu, který se například dochoval zalitý v jantaru.