„Ani v letošním Mezinárodním roce biodiverzity nemůžeme říci, že by se ptákům v Česku dařilo,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. „Pravý opak je bohužel pravdou, v úterý zveřejněné výsledky poukazují na další pokles ptačích populací.“

Ptáci jsou dobrým indikátorem stavu přírodního prostředí, protože stojí na vrcholu potravní pyramidy a současně rychle reagují na změny prostředí. Pokud se podmínky pro některý druh zlepší, rychle se to projeví. Skutečnost je ale přesně opačná, ptáků u nás stále ubývá.

Ubývají vrabci i pěnkavy

Alarmující je, že nejvíce ubývají ty nejhojnější druhy, obecně známí vrabci, pěnkavy nebo zvonci. Naopak mezi přibývajícími jsou většinou druhy málo početné. Celkově tak z naší krajiny zmizelo za posledních 30 let přes 10 miliónů ptáků.

V doposud provedených studiích identifikovali odborníci z ČSO několik hlavních vlivů, které početnost ptáků ovlivňují. Jsou mezi nimi jak probíhající klimatické změny, tak zejména současné způsoby zemědělského hospodaření.

„Zveřejnění výsledků je příspěvkem ČSO k úterní vernisáži výstavy Věda jako poslání i koníček, kterou pořádá Rada vědeckých společností v budově Akademie věd ČR v Praze,“ vysvětlil Vermouzek.

Jednotný program sčítání ptáků běží v ČR od roku 1982. Členové ČSO v rámci něj bez nároku na odměnu sledují početnost jednotlivých ptačích druhů přesně danou metodikou. Výsledkem je třicetiletá datová řada, jedna z nejdelších v Evropě.