Vědci z obou univerzit statisticky analyzovali 10 matematických modelů vytvořených pro zjištění období, ve kterém pramáti žila. Aplikovali v nich různé teoretické předpoklady týkající se pohybu a rozmístění lidstva na planetě Zemi. Díky této metodě zjistili, že „Eva“ žila před 200 tisíci roky.

Populární název „pramáti Eva“ polští a američtí genetici často nahrazují termínem „mitochondriální Eva“. Ten pochází z určování jejího věku k němuž vědci využívají geny obsažené v lidských mitochondriích

Genetický materiál a hyperzměnitelnost

Genetický materiál přítomný v mitochondriích se dědí jinak než ten, který se nachází v jádru buňky.  Pokud tedy geny jádra (DNA) dědíme po obou rodičích, mitochondriální DNA (mtDNA) dědíme jen po matce. Genom v mitochondrii je podstatně jednodušší než v jádru buňky. Zatímco ten první obsahuje několik desítek genů, druhý až 20 tisíc.

Hledání podobností či rozdílů mezi geny v jádru buňky by bylo příliš komplikované i pro nejvýkonnější počítače. Proto se vědci soustředili právě na výzkum mitochondrií. Kromě 37 genů, které se mění jen zřídka, obsahují mitochondrie oblast jakési hyperzměnitelnosti. Je to proces, který probíhá tak rychle, že jej mohou použít jako jistý druh hodin na měření času. Díky tomuto procesu bylo možné určit i to, kdy došlo ke klíčovým mutacím a v konečném důsledku i zjistit, kdy vlastně „pramáti Eva“ žila.