Článek
V poněkud „menších“ podmínkách Češi zkoumají stejné fenomény, jaké vedly v minulosti ke vzniku záhady Gamburcevova pohoří – ostrých geologicky mladých štítů na kontinentě z tektonického hlediska hotovém stamilióny let, zalitých téměř tříkilometrovou vrstvou ledu. [celá zpráva]
V severní části ostrova totiž probíhá permanentní proces deglaciace (odlednění), který je z geologického časového hlediska velmi mladý (trvá zhruba 6000 let). To umožňuje studium minulých i současných změn plochy zalednění (šelfového i pevninského) a postupných změn reliéfu krajiny – včetně osídlování odledněných ploch živými organismy v důsledku globální klimatické změny.
Před necelými dvěma roky naši vědci z Mendelovy polární stanice vzbudili celosvětovou senzaci objevem unikátních zkamenělin, dokazujících někdejší tropické klima na kontinentu. Paleontolog Radek Vodrážka z České geologické služby našel zkamenělé korály, zuby žraloků i fosilie vodních plazů. Mezi nálezy jsou krásné, stále ještě perleťově se lesknoucí schránky druhohorních loděnek – amonitů, petrifikované kmeny stromů či otisky listů kapradin.
První Čech do Antarktidy dorazil jako topič na lodi
Jak připomíná geograf a publicista Hynek Adámek ve své letos vydané knize Češi v Antarktidě, prvním „našincem“ na bílém kontinentu byl Václav Vojtěch. Dostal se tam jako pomocný topič na doprovodné lodi americké expedice Richarda Byrda v lednu 1927, aby se tam o tok později vrátil už jako šéf výcviku psích spřežení.
Jedním z prvních „objevitelů“ byl syn českých emigrantů George Dufek, který to dotáhl až na admirála amerického námořnictva a velitele několika amerických expedic a prvního Američana, který s letadlem přistál na jižním pólu. Jeho jméno nese několik útvarů včetně Dufkovy hory v zemi královny Maud. Na 3150 metrů vysoký vrchol jako první vystoupil další z českých polárníků, emigrant Josef Sekyra.
Adámkova kniha není výčtem vědeckých objevů, jimiž Češi k výzkumu Antarktidy přispěli. Může ale být inspirací pro další objevitele.