Při nástupu do funkce jste prohlásil, že v CzechInvestu je moc ředitelů na to, abyste si dokázal všechny zapamatovat. Už jste se naučil jejich jména, nebo jste zredukoval jejich počet?

Stále si myslím, že je ředitelů hodně, na druhé straně musím říct, že mě agentura a lidé v ní velmi příjemně překvapili a mám pocit, že pracuji na dobré adrese. Aby se kredit CzechInvestu ještě zvýšil, chci zadat personální audit, nechci se ale unáhlit se změnami. Mohly by být kontraproduktivní už s ohledem na předpokládané sloučení agentur CzechInvest a CzechTrade, k němuž by mohlo dojít v horizontu roku a půl.

Aktuálně už mluvíme s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem o konkrétních opatřeních. Jak řekl ministr na tiskové konferenci začátkem září, měl by vzniknout nový model, kdy by se sloučily agentury tak, aby výsledná pružná organizace plnila i model obchodní diplomacie. Osobně si myslím, že v otázkách zahraniční ekonomické diplomacie je prostor pro větší synergii.

Ještě si neodpustím jednu věc: jsem přesvědčen, že nová organizace bude pokračovat pod názvem CzechInvest. Je to značka, která má nepochybně větší prestiž než kterákoli jiná agentura obdobného typu zastupující Českou republiku.

Dal jste najevo, že agentura pod vaším vedením by měla do Česka přilákat především další investice s vysokou přidanou hodnotou. Jak se vypořádáte s tím, že právě ty nemusejí primárně přinést ani mnohamiliardové objemy, ani tisíce pracovních míst? 

Vloni Česko přilákalo zahraniční investice v hodnotě 52 miliard korun, což byl podle Konference OSN o obchodu a rozvoji 57. nejlepší výsledek na světě. Ve srovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky – našimi největšími konkurenty v lákání přímých zahraničních investic -, to byl velmi solidní výsledek. Maďarsko skončilo podle UNCTAD v pořadí nejúspěšnějších zemí světa až na posledním 206. místě, Slovensko bylo jen o čtyři příčky lepší. Na druhou stranu Polsko se v pořadí nejúspěšnějších zemí světa umístilo na 27. místě.

Přilákat investice s přidanou hodnotou, především výzkum a vývoj, chápu i jako svou osobní prioritu. Nebude to jednoduché, v této oblasti je velká konkurence. Jenže právě podpora „znalostní ekonomiky“ má největší potenciál. Zjednodušeně mi jde o to, aby se u nás díly vymýšlely a vyráběly, nikoliv jen montovaly. Co můžeme nabídnout, jsou kvalifikovaní pracovníci. Pokud ovšem budeme dostatečně podporovat vědu a výzkum a nebudou nám do zahraničí odcházet špičkoví chemici, lékaři a podobně…

V CzechInvestu se proto zaměřujeme na prioritní obory. Mezi ty jsme zařadili automobilový průmysl, letecký a kosmický průmysl, strojírenství, elektrotechnika a elektronika, Life Science, IT, vývoj softwaru, sdílené služby, nanotechnologie, obnovitelné a alternativní zdroje energií.

Nedávno se objevily v televizi efektní záběry rekreačních sportovců na kolečkových bruslích, kteří podle autorů reportáže jako jediní opravdu využívají „zahálející“ průmyslovou zónu v Holešově. Dokdy tam budou místní trávit volný čas a kdy sem začnou jezdit do práce?

Místo rodin na kolečkových bruslích se už teď v zóně „prohánějí“ současní nebo potenciální investoři. V Holešově jsem 14. října otevíral poměrně sofistikovanou výrobu firmy DuPont, která tam realizovala relativně velkou investici. [celá zpráva ]A není jediná. Holešovská zóna začíná být pro investory velmi zajímavá, poptávka po ní zaznívá z mnoha směrů. Konkrétní investory ale v tuto chvíli nemohu jmenovat, protože bychom tu investici mohli zhatit.

Od příštího roku se ale nezávisle na vašich snahách pro investory nejspíš něco velmi podstatně změní: za elektrickou energii v Česku zaplatí až o 18 procent víc. Neodradí je to?

Podle nedávného vyjádření ICT Unie je růst cen energií v Česku způsobený připojováním solárních zdrojů pro investory z tohoto odvětví neakceptovatelný až likvidační. Velmi apeluji na to, aby se našel nástroj, jak firmám ulevit od avizovaného osmnáctiprocentního zvýšení cen. Předpokládám, že se bude hledat a podle mne není vyloučeno, že se najde.

Hodně se diskutuje o velkých změnách, které čekají agenturu po roce 2013, kdy nejspíš přestane být především distributorem peněz ze strukturálních fondů EU. Máte představu, co bude pak?

Po roce 2013 skončí Operační program Podnikání a inovace. Čerpání evropských peněz je přitom jednou z priorit CzechInvestu. Než se dostanu k plánům za tři roky, k současnosti bych rád řekl, že ve spolupráci s MPO, naším sekčním šéfem Petrem Očkem,  chceme, aby v roce 2011 na pomoc podnikatelům z OPPI šlo více než devět miliard korun. A v dalších letech musíme zintenzívnit realizaci programu, abychom do roku 2015 na podporu podnikání vyčerpali celou alokaci 90 miliard Kč. Cílovou skupinou jsou zejména malé a střední podniky.

Budeme rovněž usilovat o zkrácení lhůt – díky optimalizaci bychom rádi zkrátili lhůty pro vyřízení jednotlivých žádostí až o 20 %. Aktuálně se zjišťuje administrativní náročnost procesů a poté bude možné realizovat konkrétní opatření. A protože v minulosti bohužel nebyla jednotná metodika vedení programu, budeme o ni usilovat. Tak, aby podnikatelé měli jednoznačné vodítko, jak zpracovávat žádosti o dotace a realizovat projekty z OPPI.

Samozřejmě se ale už nyní pracuje na tom, co bude po roce 2013, kdy skončí čerpání ze strukturálních fondů. Jedním z možných zdrojů financování projektů zaměřených na malé a střední podniky v ČR je JEREMIE. Jde o nástroj Evropské komise a Evropského investičního fondu na podporu rizikového kapitálu, mikropůjček a záruk pro malé a střední podniky. JEREMIE, na rozdíl od klasického financování z EU fondů, umožňuje platby předem. Veškeré finance ze Strukturálních fondů ale musí být redistribuované do roku 2015. Holdingový fond je totiž revolvingový, protože se mu vrací platby od jednotlivých poskytovatelů. Díky tomu je podporu z EU fondů možné poskytovat dlouhodobě - na rozdíl od čistých grantů.

Vysoká přidaná hodnota by měla vznikat také díky vědeckotechnický parkům. Jak podle vás plní svou zamýšlenou úlohu?

Vědeckotechnické parky a inkubátory považuji za velmi funkční nástroj podpory. V Česku je jich mnoho, ale nejsou zdaleka tak funkční jako v západní Evropě. Na toto téma jsem psal svou disertační práci, řadu z nich jsem navštívil. V jednom například vědci vyráběli ze zelených řas oranžové. Když jsem se jich ptal, k čemu je to dobré a jaká firma z toho bude mít prospěch, řekli: To my ještě nevíme, ale ročně to stojí 70 miliónů korun. To je špatně. Chceme, aby do vědeckotechnických parků nebo subjektů, které jsou přidružené k univerzitám, přicházely nejdřív konkrétní zakázky z průmyslové nebo korporátní sféry a od toho se odvíjel výzkum. Soukromí investoři si své prostředky ohlídají lépe a ekonomický přínos je větší.

I když máte sám poměrně bohaté podnikatelské zkušenosti, do vedení CzechInvestu jste přišel z akademického prostředí. Učil jste na Vysoké škole ekonomické, aspiroval jste dokonce na docenturu. Jak nová funkce ovlivní vaši pedagogickou kariéru?

Učím i nadále, nechci se toho vzdát, ale zredukoval jsem počet hodin. Učím jen dvě devadesátiminutovky týdně, vždycky v pátek odpoledne a večer. Daňový poplatník se nemusí obávat, že bych kvůli tomu krátil svůj pracovní úvazek v CzechInvestu. Ten má spíš 80 než 40 hodin týdně.

Odložil jsem i své směřování k docentuře, práce v agentuře je teď přednější. Předal jsem také vedení Institutu rozvoje podnikání při VŠE, který jsem zakládal.

Počítáte s tím, že si mezi svými studenty vyberete i nové spolupracovníky?

Pokud si mezi nimi všimnu někoho pravdu šikovného a budeme právě obsazovat nějakou pozici, doporučím mu, aby se přihlásil do výběrového řízení. Musí v něm ale uspět zcela standardním způsobem.

Ve většině případů ale v CzechInvestu dáváme a budeme dávat přednost internímu výběrovému řízení.