„Prstenec vznikl jako zcela čistý led,“ řekla na konferenci v americké Pasadeně Robin Canupová z Southwest Research Institute v Boulderu. Právě vznik těchto prstenců byl pro vědce vždy velkou záhadou.

Ačkoli se dnes předpokládá, že prstence se skládají z 90 až 95 procent z ledu, tedy z vody, nepatrný obsah kamene je způsoben meziplanetárním prachem a „stálým bombardováním mikrometeoritů“.

Carl Murray z Queen Mary University of London připomněl, že dosud existovaly dvě teorie původu těchto prstenců. Jedna z nich zahrnuje kometu, která se rozpadla v blízkosti Saturnu. Druhá předpokládá, že k planetě byl důsledkem gravitačního pole vtažen malý měsíc.

Doktorka Canupová ale nesouhlasí ani s jednou teorií. „Objevuji novou alternativu,“ říká. Podle profesora Murrayho byla hypotéza o velikost satelitu Saturnu hlavní novou myšlenkou a byla to cesta pro vysvětlení ledu v prstencích.

Saturn je šestá, po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy. Planeta byla pozorována již starověkými astronomy a byla pojmenována po římském bohu Saturnovi, který byl obdobou řeckého boha Krona.
Saturn patří mezi velké plynné obry, pro které je typické, že nemají pevný povrch, ale pouze hustou atmosféru, která postupně přechází do pláště.

Její teorie říká, že to byl satelit, ale o hodně větší, než se předpokládalo. A to je hlavní rozdíl. Doktorka Canupová uvádí, že když tento větší měsíc narazil do Saturnu, gravitační síly přitáhly některé částice jeho ledového pláště.

Saturn má nejvýraznější a nejjasnější soustavu prstenců ze všech planet sluneční soustavy. Původně byly známé jedině Saturnovy prstence a planeta Saturn byla těmito prstenci ojedinělá. Až v roce 1977 byly objeveny nevýrazné prstence okolo planety Uran a poté i okolo Jupitera a Neptunu.

Zdroj: Wikipedia