Do té doby se přímý přenos chřipkových virů z  ptáků na člověka zdál nepravděpodobný, ne-li zcela vyloučený. Několik let poté se ale onemocnění začalo šířit v mnoha zemích jihovýchodní Asie a v Egyptě.

Pro mnohé nezainteresované čtenáře bývá překvapením informace, že ve výskytu nových  influenzových pandemií hrají rozhodující roli především volně žijící vodní ptáci, zejména kachna divoká, a pak také prase.

Co mají „na svědomí“ kachny a prasata

Volně žijícím vodním ptákům chřipkové viry většinou neškodí, množí se u nich ve střevě, odkud se dostávají do zevního prostředí. Prase je zase jediné zvíře, které má v dýchacím traktu receptory jak pro ptačí, tak i pro savčí chřipkové viry.

Když pak dojde k současné infekci prasete ptačími i savčími viry (včetně lidských), může nastat jejich rekombinace (reassortment) a vznik zcela nových chřipkových virů. Tyto viry se pak mohou šířit na další vnímavá zvířata a člověka. Prase proto bývá i v odborné literatuře nazýváno „mixážní nádobou“ influenzových virů.

Podstatou této možnosti je skutečnost, že chřipkové viry jako orthomyxoviry mají ve svém geonomu vždy osm segmentů  ribonukleové kyseliny (RNA). Při současné infekci právě prasete ptačím, prasečím a případně i lidským virem si infikovaná buňka může vzít z každého druhu chřipkového viru několik segmentů RNA a vzniká již výše zmíněný nový chřipkový virus. Tyto viry jsou pak většinou příčinou vzniku nových chřipkových pandemií.

Přenos na člověka nikdo nepředpokládal

Aviární influenza překvapila odborníky zejména proto, že člověk nemá ve svém respiračním traktu receptory na přichycení ptačích chřipkových virů a o možnosti vzniku takového onemocnění se prakticky neuvažovalo. Obavy z této nové skutečnosti spočívaly především ve vysokém počtu úmrtí z nakažených lidí a v možnosti mutace či další rekombinace těchto virů a následného vzniku katastrofální pandemie.

Obavy se naštěstí nenaplnily a podle statistiky WHO onemocnělo od roku 2003 do 8. června 2010 virem H5N1 v jihovýchodní Asii (především v Indonézii, Vietnamu, Číně a Thajsku) a v Egyptě 499 lidí, z nichž 295  zemřelo. V Evropě se onemocnění tímto virem u člověka vůbec nevyskytlo.

V České republice se aviární influenza, vyvolaná virem H5N1, vyskytla v roce 2007 ve čtyřech chovech drůbeže v okrese Ústí nad Orlicí. Všechna vnímavá zvířata byla za přísných protinákazových opatření utracena a neškodně odstraněna.

Čtěte také: [celá zpráva], [celá zpráva]  a [celá zpráva]

Za poskytnutí podkladů autor děkuje Zdeňku Pospíšilovi, profesoru Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno www.vfu.cz