Když se pak jeden muž z Kikwitu během 24 hodin objevil v Torontu na letišti, nastala i v odborných kruzích opravdová panika z toho, co by se mohlo stát, kdyby tento člověk byl rovněž nakažen virem Eboly.

Krátce poté prohlásil generální tajemník Světové zdravotnické organizace Hiroši Nakadžima: „Stojíme na pokraji celosvětové krize způsobené infekčními chorobami. Žádná země před nimi není bezpečná, žádná země si nemůže dovolit tyto choroby ignorovat. Optimistické předpoklady z několika předešlých let, že je možné dostat tato onemocnění bez problémů pod kontrolu, vedly k fatálnímu uspokojení mezinárodního společenství. Spokojenost si nyní vybírá daň v podobě miliónů životů.“ Tím „uspokojením“ myslel euforii odborníků z úspěchu v boji proti černým neštovicím u lidí, které byly v roce 1977 jako jediná nákaza celosvětově vymýceny.

V minulosti nejspíš vymřely na Ebolu celé osady

K typickým příznakům této choroby patří horečka, zvracení, průjem a krvácení do různých orgánů, zejména do plic, perikardu a gastrointestinálního traktu, takže příčinou smrti je vnitřní vykrvácení.

Předpokládá se, že rezervoárem viru jsou opice, které poraněním přenesou virus na člověka, potom se onemocnění šíří mezi lidmi kontaktem. Má se zato, že v minulosti mohly vymřít v džungli na toto onemocnění celé menší izolované osady, aniž to bylo vůbec odborníky zaznamenáno.

SARS se začal šířit kvůli labužníkům konzumujícím maso cibetek

Další obavy vyvolalo v roce 2003 onemocnění známé pod zkratkou SARS. Toto onemocnění, které se nejdříve objevilo v Číně v provincii Guangdong, bylo vyvoláváno koronaviry a předpokládá se, že k prvním infekcím lidí došlo v souvislosti s konzumací masa cibetek, které jsou v Číně považovány za lahůdku.

Onemocnění se projevovalo středně těžkými až těžkými záněty dýchacích cest a pneumoniemi s úmrtností 9 až 10 %. Nákaza se rozšířila přes dopravní uzel v Hong Kongu do řady zemí světa, především však do Toronta v Kanadě, kde v jeho čínské čtvrti přetrvávalo ještě po utlumení onemocnění v samotné Číně.

Obavy z tohoto onemocnění po celou jarní turistickou sezónu 2003 velmi výrazně ovlivňovaly turistický ruch. Přitom bylo podle statistiky WHO onemocnění  prokázáno „jen“ u 8098 lidí , z nichž 774 zemřelo.

Za týden: ptačí chřipka

Za poskytnutí podkladů autor děkuje Zdeňku Pospíšilovi, profesoru Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno www.vfu.cz

Čtěte také: [celá zpráva] a [celá zpráva]