Chmurné vize se naštěstí nenaplnily. Je ale nebezpečí definitivně zažehnáno?

BSE, celým názvem bovinní spongiformí encefalopatie, se v Británii poprvé vyskytla už v polovině 80. let. Později byla prokázána prakticky ve všech zemích Evropy a v řadě dalších zemí světa. Klinickými příznaky i morfologickými změnami v mozku se BSE podobala Creutzfeldt Jakobově chorobě (CJD) u člověka, která se projevuje předčasnou demencí u lidí kolem 55 roků.

V roce 1996 se pak – opět na britských ostrovech – objevila tzv. nová varianta CJD postihující demencí mladé lidi již od věku 19 let. Panika z obavy před BSE a hovězím masem mohla začít.

BSE je příbuzná s klusavkou ovcí známou od roku 1732

Toto onemocnění spadá do skupiny tzv. transmisivních spongiformních encefalopatií (TSE), kde prvním a hlavním onemocněním u zvířat byla klusavka ovcí (scrapie), popsaná ve Velké Británii již v roce 1732, u lidí pak Creutzfeldt Jakobova choroba, známá od roku 1920, a její nová varianta CJD, zjištěná ve Velké Británii v roce 1996.

Známá je i kuru, která se donedávna vyskytovala na Papui – Nové Guinei u domorodců praktikujících rituální kanibalismus (pojídání mozků kmenových náčelníků).

U všech těchto nemocí je zjišťována vakuolární degenerace nervových buněk mozku a  prodloužené míchy, dávající mozku pod mikroskopem houbovitý vzhled a způsobující především poruchy chování a pohybu.

Teorie prionů vynesla objeviteli Nobelovu cenu

Za příčinu onemocnění byly nejdříve považovány tzv. pomalé viry, ale jelikož se tato agens vymykala všem základním mikrobiologickým poznatkům, byl původce označován obecně jako „nekonvenční etiologické agens“. Teprve v roce 1982 přišel Prussiner s prionovou teorií, za což později dostal Nobelovu cenu.

Priony jsou bílkovinné částice bez nukleové kyseliny se zvláštními mechanismy replikace, odolávající vysokým teplotám a dezinfekčním prostředkům. A především tyto vlastnosti zřejmě způsobily, že se do masokostních mouček v kafileriích dostaly priony z ovcí nemocných scrapie a při jejich zkrmování skotu se následně objevilo onemocnění BSE. U skotu se priony vyskytují především v mozku, mandlích, střevě a některých dalších orgánech, které jsou při porážce konfiskovány jako „specifikovaný rizikový materiál“.

Přenos na člověka nebyl exaktně prokázán

V četných pokusech bylo prokázáno, že v mase a mléce se priony nevyskytují. I když nebyl nikdy exaktně prokázán přenos BSE  na  člověka, výskyt nové varianty CJD u mladých lidí téměř výhradně ve Velké Británii možnému přenosu nasvědčuje. Nejvyšší její výskyt spadá do let 1998 až 2003, což odpovídá mnohaleté inkubační době od počátku výskytu BSE, kdy mozek ještě nebyl vyřazován z potravního řetězce.

Obětí bylo do letoška 118 místo 40 000

Přesto však 118 potvrzených případů nové varianty CJD (a dalších 51 neobjasněných) do konce srpna 2010 je zcela nesrovnatelně nižší údaj, než byla prognóza některých statistiků o 40 000 mrtvých na tuto chorobu. Významnou roli ve výskytu TSE u lidí i zvířat hraje skutečnost, že se toto onemocnění vyskytuje jen u zcela ojedinělých pacientů s geneticky podmíněnou a kódovanou vnímavostí.

V zájmu ochrany zdraví člověka se u nás, stejně jako ve světě, provádí řada opatření, z nichž nejdůležitější je vyšetřování mozků veškerého skotu staršího 30 měsíců, konfiskace výše zmíněného SRM a utracení a neškodné odstranění těl pozitivních kusů a skupiny zvířat, která v 1. roce života vyrůstala společně s pozitivním kusem.

Od roku 2001 bylo u nás zjištěno 30 pozitivních krav, přičemž nejvyšší počet výskytu onemocnění za rok byl v letech 2004 a 2005 (7 a 8 zvířat). V roce 2008 a v průběhu roku 2010 nebylo zjištěno jediné pozitivní zvíře.

Čtěte také [celá zpráva]

Za týden: SARS a Ebola 

Za poskytnutí podkladů autor děkuje Zdeňku Pospíšilovi, profesoru Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno