Článek
Obří mořští červi o velikosti talíře přezdívaní Squidworms (chobotnice-červ), kvůli divně vypadajícím chapadlům a slepý humr, jehož latinský název v překladu znamená "strašný dráp". Objevy těchto dvou zcela nových druhů má mimo jiné na kontě zřejmě nejambicióznější projekt ve zkoumání světových oceánů s názvem Census of Marine Life (Soupis mořského života).
Deset let pracovali vědci po celém světě na soupisu druhů živočichů a rostlin žijících ve vodách světových oceánů. Své závěry shrnuli do závěrečné publikace, jež má být uceleným a konečným součtem. V knize je tak celkově popsáno na 250 000 druhů oceánských živočichů a rostlin včetně šesti tisíc zcela nových druhů, které vědci během svého zkoumání objevili.
Zpráva projektu nicméně tvrdí, že až trojnásobný počet druhů, tj. asi 750 000, teprve čeká na své objevení. "Bude to trvat nejméně dalších deset let, než budeme schopni definitivně popsat všechny druhy žijící v oceánu," píše se v knize. "Hlubiny oceánů už nebudou více považovány za poušť s mizernou druhovou rozmanitostí."
Největší překvapení se ukrývala na hlubokém dně
Doposud se předpokládalo, že v nejhlubších místech oceánu druhy nepřežijí, neboť je zde černočerná tma, příliš velký tlak a studená voda. Právě ve dvoukilometrové hloubce ale objevili vědci asi největší překvapení. Na samotném dně našli celá společenství různých druhů, žijících u ústí termálních průduchů, jimiž prosakují do oceánu živiny. Mnoho druhů přežívalo také z potravy, která padá do hlubin z hladiny.
Například nový druh červa "Squidworm" byl objeven v hluboké vodě u ostrova Celebes v jihovýchodní Asii. Podivný krab s názvem Yeti kraba nebo Kiwa hirsuta, byl zase odhalen v hlubokém moři u Velikonočního ostrova v jižním Pacifiku. Nejednalo se sice o nový druh, ale o doposud neznámého příslušníka živočišné rodiny. V hlubinách poblíž Kostariky zase přežívají celé kolonie zvířat díky prosakování tekutiny obohacené o metan.
U Antarktidy jsou největší
Na projektu sčítání mořského života se podílelo více než 2700 vědců, kteří podnikli celkem 540 výprav do hlubin oceánů na celém světě.
Britští vědci například zkoumali chladné vody Antarktidy a zjistili, že právě v těchto podmínkách dosahuje mnoho druhů mnohem větších rozměrů než jinde na světě. Téměř 80 procent druhů tam žije na mořském dně. "Tato stvoření by ale spíše rozpoznal paleontolog než mořský biolog," řekl k tomu doktor Huw Griffiths, který se výprav k Antarktidě účastnil. "Podobné druhy jsme zvyklí vídat spíše jako fosilie."
Při určování druhů vědcům pomáhá genetické testování. Teprve rozbor DNA ukáže, zda se jedná o nové druhy nebo jen o jinak barevnou variantu těch již objevených.
Navzdory předpokladům o obrovské rozmanitosti mořského života vědci varují, že lidská činnost má na mnohé živočišné a rostlinné druhy zničující dopad, a to zejména kvůli rybolovu a znečištění.