Článek
„Ještě to není konec brýlí, je však naděje, že budeme schopni blokovat genetické cesty, které vedou ke krátkozrakosti,“ řekl oční chirurg Christopher Hammond z londýnské King’s College, který vedl výzkum v Británii. Budoucí lék proti oční poruše „bude pravděpodobně mít podobu pilulky nebo očních kapek“, vývoj však „bude výzvou“ a vyžádá si přinejmenším deset let. Výsledky výzkumu zveřejnil časopis Nature Genetics.
Při zkoumání genu, který ovlivňuje růst oka, byly zjištěny varianty, jež krátkozrakost posilují i omezují. Vědci chtějí nyní přesně určit, jak která varianta genu na oko působí.
Krátkozrakost je poměrně novým, zato stále větším problémem. Zjevně souvisí s pobytem v místnostech a s masovým využitím technik, jako je čtení, televize či počítače. Její vývoj však ovlivňují i geny.
Obřích rozměrů nabyla epidemie krátkozrakosti na Dálném Východě, kde se technika používá zvlášť rozsáhle: v Japonsku trpí touto poruchou dvě třetiny mladých, v Singapuru dokonce 80 procent. Pro srovnání: před 30 lety postihovala krátkozrakost jen čtvrtinu obyvatel těchto zemí.
Souběžný výzkum odhalil také genovou mutaci, která způsobuje zelený zákal, nejčastější příčinu oslepnutí. Objev může přispět k dřívějšímu odhalení a léčení této poruchy.