Článek
Dinosaurus podle fosilních pozůstatků dorůstal délky šesti metrů, asi 180 centimetrů výšky a hmotnosti kolem 4,5 tuny. Podle místa nálezu v západním Španělsku a fyziognomie kostí byl nazván „hrbatým lovcem z Las Hoyas“. Archeologové navíc nalezli téměř kompletní kostru, jde tak o téměř nejzachovalejšího dinosaura, jenž byl kdy v Evropě objeven.
Podle odborníků patří hrbáč do skupiny karcharodontosauridi (teropodi) - mezi ně patřili všichni velcí draví dinosauři jako například Tyrannosaurus rex. O těchto dravcích vědci na základě fosilních nálezů soudili, že se pohybovali zpravidla na jih od rovníku, v tomto případě je nález druhohorního hrbáče také výjimečný.
Mohl by poodhalit původ ptáků
Concavenator má kromě pozoruhodného výčnělku na hřbetě také zvláštní hrbolky na předních končetinách, které připomínají kosterní výrůstky na křídlech u současných ptáků. U těchto výrůstků je u ptáků vazy připojeno peří. Protože rohovinové destičky, kterými dinosauři většinou disponovali, však nemají folikuly, tedy váčky, z nichž by destičky vyrůstaly - a přítomnosti těchto váčků, z nichž u dnešních ptáků vyrůstá peří, nasvědčují ony hrbolky na končetinách - vědci odhadují, že hrbáč měl s ptáky hodně společného. Z tohoto důvodu by mohl nález pomoci objasnit původ dnešních ptáků.
„Karcharodontosauři byli největšími dravými dinosaury a jejich vývoj se zdá být mnohem záhadnější, než se původně myslelo. Nyní popisujeme téměř kompletní kosterní pozůstatky středně velkého teropoda spodní křídy,“ řekl Francisco Ortega z týmu archeologů. „Concavenator ukazuje, že kombinace rohovinaté a nerohovinaté kůže, přítomné například u dnešní drůbeže, existovala i u velkých teropodů před 130 milióny lety,“ dodal Ortega.
Nález téměř dokonalé kostry dinosaura by mohl rovněž pomoci identifikovat méně kompletní pozůstatky teropodů z období evropské spodní křídy - tedy období mezi 146 milióny až 100 milióny lety.