Ve zprávě zveřejněné v listu Proceedings of the National Academy of Sciences vědci z Tokijské univerzity uvádějí, že by jejich vynález mohl posloužit k vzniku lepších přístrojů pro zjišťování znečišťujících plynů, jako je například oxid uhličitý. "To je velmi důležité pro životní prostředí," řekl vedoucí výzkumu, bioinženýr Šodži Takeuči.

Takeuči s kolegy vzali části DNA tří druhů hmyzu - bource morušového, zápředníčka polního a octomilky obecné - a vpravili je do vajíček žáby drápatky vodní. Z předchozích studií prý věděli, že jisté segmenty DNA těchto tří druhů hmyzu mají na starosti detekovat pachy a plyny. "Injekčním vpravením DNA do žabích vajíček můžeme vytvořit velmi užitečná a levná čidla," říká Takeuči.

Geneticky upravená vajíčka byla poté umístěna do speciálně navržené schránky mezi elektrody, kde byla vystavována různým pachům a chemikáliím; tým poté měřil různé druhy proudění z vajíček, které pachy vyvolávaly.

"Použili jsme tři druhy feromonů a jeden pach, které si byly chemicky velmi podobné, a ta vajíčka je byla schopná jasně oddělit a signalizovat," dodal. Aby svou metodu prokázal, vytvořil robota, který zavrtí hlavou, když jeho nos "cítí" můří feromony.

Stejnou metodu chce jeho tým v budoucnu využít při zjišťování takových plynů, jako je oxid uhličitý. "Když si vezmete třeba komára, ten je schopný najít člověka díky oxidu uhličitému, který (člověk) vylučuje. Takže komár má receptory CO2. Když dokážeme extrahovat DNA z komára, pak ji můžeme vložit do žabích vajíček, aby zjišťovala přítomnost CO2," uvedl Takeuči.