Vědci z obou univerzit kvůli zjištění období, v němž měla pramáti Eva žít, statisticky analyzovali deset matematických modelů. Aplikovali na ně různé teoretické předpoklady týkající se pohybu a rozmístění lidstva na naší planetě a díky této metodě zjistili, že Eva žila před 200 tisíci lety.

Populární titul pramáti Eva polští a američtí vědci často zaměňují za termín „mitochondriální Eva“. Ten pochází z metody určování jejího věku, k čemuž vědci využívají geny obsažené v lidských mitochondriích, tedy složitějších buněčných strukturách, jež jsou obsaženy v buňkách.

Genetický materiál přítomný v mitochondriích je dědičný stejně jako ten, který se nachází v jádrech buněk. Pokud jaderné geny (DNA) dědíme po obou rodičích, mitochondriální DNA (mtDNA) zdědíme jen po matce. Genom v mitochondriích je podstatně jednodušší než v jádru buňky. Zatímco ten první obsahuje jen několik desítek genů, ten druhý jich má až 20 tisíc.

Hledání podobností nebo rozdílů mezi geny v jádru buňky by bylo příliš komplikované i pro nejvýkonnější počítače, vědci se proto soustředili na výzkum mitochondrií.

Kromě 37 genů, které se mění jen málokdy, mitochondrie obsahují oblast jakési "hyperměnitelnosti". Jde o proces, jenž probíhá tak rychle, že je jej možné využít jako stopky na měření času. Díky němu bylo možné určit, kdy došlo ke klíčovým mutacím, a v konečném důsledku také zjistit, kdy vlastně pramáti Eva žila.