Článek
Monzunové deště většinou vyvolávají vzdušné proudění, které tradičně přináší například do oblasti Středomoří horké a suché klima. Letos se však zdá, že horký vzduch se dostal mnohem více na sever - do ruského vnitrozemí.
"Je to jednoduchá úvaha, že když máte monzun s ohromnou cirkulací, tak tady máte výstup, který se musí někde jinde projevit," vysvětlil Kevin Trenberth, který pracuje jako analytik klimatu pro americké Národní středisko atmosferického výzkumu.
Vlna veder v Rusku si vyžádala od konce června kolem 700 obětí na životech a vyvolala rozsáhlé požáry lesního porostu, které se nedařilo zvládat. Průměrné teploty přitom přesáhly dlouhodobé průměry v tomto období nejméně o sedm stupňů Celsia. Podle ruských klimatologů jde o nejhorší vedra za posledních tisíc let.
Navíc vedra ohrozila sklizeň pšenice a ceny plodin začaly na burzách ve světě raketově stoupat, což oživilo vzpomínky na globální nepokoje v roce 2008 kvůli nedostatku potravin v rozvojových zemích.
Meteorolog Jeff Masters považuje extrémní výkyvy v Rusku a v jižní Asii za události, kterých může být člověk svědkem jednou za život. Povodně, které zasáhly rozsáhlé oblasti v Asii, jsou nejhorší za posledních 80 let a vyžádaly si již několik tisíc obětí a milióny lidí zůstaly bez přístřeší.
Trenberth zároveň upozornil, že silnější monzuny mohou souviset s o stupeň vyššími průměrnými teplotami v oblasti Indického oceánu od konce minulého století. Vyšší teplota vedla k silnějšímu odpařování a nakonec i k vydatnějším dešťům.
"S osmiprocentním nárůstem vlhkosti můžeme dostat až 16procentní nárůst srážek," uvedl Trenberth.
A nejen Rusko a Jižní Asie mohou být uvedeny do souvislosti. Podle Vladimira Petoukhova z Potsdamského institutu se může na více místech na severní polokouli projevit spojení mezi extrémními výkyvy počasí, které povedou k někde k záplavám, jinde k suchům. "Frekvence podobných jevů se může výrazně zvýšit," řekl Petoukhov.