Článek
„Stejně jako u lidí patří dnes už i u psů k běžným operacím také totální endoprotézy, náhrady kyčelních kloubů,“ říká profesor Alois Nečas, děkan Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, který je zároveň vedoucím chirurgického oddělení zdejší Kliniky chorob psů a koček.
„Nabídka kloubních náhrad pro psy je dokonce daleko širší než pro lidi. Jsou ale podstatně složitější v tom, že existuje nesrovnatelně větší množství různých velikostí náhrad. Vyrábějí se pro psy od tří kilogramů až do 90 kilo váhy. K dispozici jsou takzvané modulární systémy kloubních náhrad, které chirurgovi umožňují během operace vybrat přesně na míru pacienta ze škály různých velikostí endoprotéz tu optimální,“ objasňuje rozdíl.
Psi mají kvalitní servis, neovlivňují ho pojišťovny
Klinika patří ke špičkovým světovým pracovištím svého druhu. Za operační sály, jaké mají k dispozici zdejší veterináři, by se nemusela stydět většina „běžných“ nemocnic.
„Ve srovnání se zdravotnictvím nejsme odkázáni na smluvní platby od pojišťoven,“ vysvětluje profesor Nečas.
Klient přijde a za zákrok zaplatí. Dopředu se dozví, kolik ho léčba bude stát, a to podle typu operace, momentálního zdravotního stavu operovaného zvířete, náročnosti pooperační péče, podle použitých přístrojů nebo materiálů. Může si pro svého zvířecího miláčka vybrat i to, co by jemu samotnému jako pacientovi v běžné nemocnici zdravotní pojišťovna v rámci standardů neproplatila.
Do Brna se také sjíždějí majitelé zvířat z celé Evropy. Kromě tuzemských chovatelů se tady léčí čtyřnozí pacienti hlavně z Rakouska, Slovenska, Německa, Polska a Maďarska. „Není to jen proto, že bychom byli nějak zvlášť levní,“ říká Nečas. To podle něj platí možná v některých případech ve srovnání s Rakouskem a Německem, naopak proti Slovensku nebo Polsku je brněnská klinika určitě dražší. Totální psí endoprotéza může stát 30 000 korun a více.
Problémy jako u fotbalistů: prasklé vazy, poraněné menisky
Od roku 1989 se rapidně posunulo spektrum chirurgických zákroků u malých zvířat. Začaly se operovat například ruptury zkřížených vazů jako u fotbalistů nebo poranění menisků. Podobně jako u lidí se chirurgicky léčí problémy s kyčelními nebo loketními klouby. Stejně jako v humánní medicíně šel vývoj v posledních letech směrem k miniinvazivitě, k endoskopicky asistovaným zákrokům. Jsou to artroskopie kloubů, laparoskopie v případě operací v dutině břišní nebo torakoskopie hrudníku. Pro zvířata – stejně jako pro lidské pacienty – to znamená méně bolesti, kratší hospitalizaci i rekonvalescenci.
Profesor Nečas líčí, že některé operace jsou od operací u lidí odlišné prostě proto, že člověk stojí na dvou a pes nebo kočka na čtyřech nohou. Například pro operace prasklých předních zkřížených vazů u psů se dělají osteotomie čili přetětí kosti s tím, že se přetne holenní kost a znovu sešroubuje, ale tak, aby kloubní plochy byly nastaveny v jiném úhlu. Kolenní kloub je tak biomechanicky stabilnější.
Šampión má stejnou péči jako voříšek
Veterináři v Brně mezi pacienty nedělají rozdíl. Léčí se stejným nasazením mezinárodní šampióny ověnčené medailemi z výstav jako české voříšky. Původ psa nemá vliv ani na cenu operace. Ta se liší jen podle toho, co je indikováno z hlediska zákroku, tedy co je pro pacienta nejlepší a co si jeho majitel po dohodě s námi vybere.
„Pravda ale je, že čím více se plemena psů šlechtí pro určité znaky, tím spíše se u nich mohou objevovat některé vývojové vady. Proto je pravděpodobnější, že se do rukou chirurgů dostane šampión, přesněji řečeno budoucí šampión. U některých plemen se např. vývojové vady kloubů a kostí operují již v prvních měsících života,“ připouští Nečas.
Místo klidu na lůžku kontrolovaný pohyb na vodítku
Pojem „klid na lůžku“ ve veterinární praxi v jistém slova smyslu nahrazuje „pohyb na vodítku“. Majitel zvířete, které čeká chirurgický zákrok, se proto od lékařů v předstihu dozví, co ho čeká v období zhruba šesti týdnů po operaci. Podle toho, jakou pooperační péči o pacienta dokáže zajistit, může zvolit veterinář třeba i různé metody sešroubování kostí. Používají se plastové ochranné límce zabraňující psům olizovat si rány. Je také důležité omezit dočasně psovi pohyb, místo běhání na volno se jde pouze krátce vyvenčit na vodítku.
I psy budou operovat roboti, jen se musí zmenšit
Každý chirurg sní o operaci, na kterou se dlouho chystá, z různých důvodů ji ale zatím nemohl provést. Třeba na to nestačí vybavení nemocnice, možná mu schází praxe a jistota. To ale v Brně nepřichází v úvahu. Pak zbývá jen jeden důvod: podobnou operaci neprovedl ještě nikdo na světě.
„Budoucnost bude pravděpodobně i ve veterinární medicíně patřit také robotické chirurgii, která už se v humánní medicíně výrazně prosazuje,“ říká profesor Nečas. „Současné nástrojové vybavení chirurgických robotů je ale zatím pro operace u zvířat příliš velké. Musíme tedy počkat na miniaturizaci,“ vysvětluje.
„Je to podobné jako u artroskopických operací, které se u lidí, ale také třeba u koní, provádějí už několik desetiletí. Jenže otpika artroskopů o velikosti 10 milimetrů byla pro psy nepoužitelná. Teprve když se zmenšily na rozměry 2,7, respektive 1,9 milimetru – ty jsou k dispozici zhruba posledních deset let – mohly se tyto operační postupy začít využívat i u malých zvířat.“