Archeologické nálezy na místě původního srubu, ohniště i potlachové louky dokumentují chování trampů v krajině, jejich život. "V cizině se takto podobně zkoumají například hippies kempy," informoval děkan filozofické fakulty ZČU a archeolog Pavel Vařeka.

"Trampské hnutí poznamenalo krajinu kolem nás velmi silně, i když si to často neuvědomujeme. Kolem je mnoho nejrůznějších osad, některé zanikly, některé fungují dodnes. Krajině vtiskly něco velice zvláštního," uvedl Vařeka.

Osada Alberta fungovala ještě v 60. letech

Archeologové si vybrali osadu Alberta u Stříbra, jež fungovala od konce 60. let minulého století a postupně zaniká. Zajímá je ohniště, louka pro pořádání potlachů, zbytky chaty a další pozůstatky v údolí, kde fungovala. V lokalitě při výzkumu nacházejí nejrůznější předměty denní potřeby. "Překrývají se nám zde dva druhy aktivit. Starší trampské, z nichž je patrné, že trampové po sobě uklízeli a měli například odpadní jámu, a pak stopy činnosti vojáků a užívání místa poté, co ho trampové opustili," uvedl Vařeka. Do osady chodili například vojáci ze Stříbra, na místě po nich zůstaly prázdné patrony a další vojenské předměty.

Odborníci nyní chtějí využít různé prameny. "Máme například záznamy policie, která sledovala činnost trampů, budeme mít výzkum žijících účastníků i obyvatel okolních obcí, kteří na to mají zase úplně jiný pohled," dodal Vařeka. Podle něj je o tuto tematiku ve světě obrovský zájem, neboť jde o české specifikum.

Trampové očima antropologů

Výzkum vycházející ze vzpomínek žijících pamětníků zajistí antropologové ZČU. "Chceme se věnovat tomu, jak se jednotlivé populace navzájem reflektují, například jak se starší trampská populace staví k trampům, kteří sem jezdili v následujících letech a zanechávali jiný typ pozůstatků," vysvětlil antropolog Tomáš Hirt. Zkoumání může vyjít třeba z toho, jak která populace zacházela s prostorem, jak si ho členila do čistých, špinavých, posvátných míst. "To samozřejmě probíhá i v rámci takovýchto sídlišť. Například jedno ohniště bylo určeno pro spalování, vaření, do jiného se nesmělo vhazovat nic kromě dřeva," dodal Hirt.

Netradiční projekt archeologů může podle Vařeky vyvolat úsměv, ale podobně prý lidé reagovali, když vznikala archeologie středověku. "Stejně tak se před 20 lety usmívali, když vznikla archeologie novověku 16. až 18. století, která dnes bez diskuze přináší naprosto nové úhly pohledu. Toto bude něco velice podobného," dodal děkan. Podle něj pomalu v ČR trampské hnutí zaniká, informace, jež nyní odborníci zdokumentují od pamětníků, by za několik let už vůbec nezískali.

Plzeňské pracoviště archeologů je v ČR prvním, které toto téma zpracovává. Pokládá tím v tuzemsku i základy archeologie moderní doby, která se zatím velmi pomalu dostává do Evropy. Na projektu spolupracují vědci i studenti z Velké Británie, která je po USA v moderní archeologii zatím nejdál. V Británii se takto zkoumají například tábořiště lidí, kteří protestovali proti vojenským základnám.