Přibližně před stovkou miliónů let procházela přes srdce Mléčné dráhy soustava tvořená třemi hvězdami. Přiblížila se ovšem příliš blízko ke galaktické černé díře a události nabraly rychlý spád. Černá díra jednu hvězdu z trojice uloupla a pohltila, a zbylé dvě působením ohromných sil tak vystřelila do vesmíru.

Vymrštěná dvojhvězda v další fázi bouřlivého vývoje splynula v jediný objekt. Podle astronomů je to nejpravděpodobnější scénář, jak mohla hvězda nabrat takovou rychlost a navíc zářit tak dlouho na své pouti z centra Mléčné dráhy.

Grafické znázornění unikající hvězdy

Grafické znázornění hvězdy unikající z Mléčné dráhy

FOTO: ESO

Podobných superrychlých hvězd bylo objeveno od roku 2005 už celkem 16 a všechny podle všeho měly velice podobný osud a unikají z galaxie. Poprvé však byla u této hvězdy zrekonstruována její dráha z centra galaxie s pomocí snímků z Hubbleova teleskopu z let 2006 a 2009. Unikající hvězdy představují podle Warrena Browna z Harvard-Smithsonianova centra pro astrofyziku jen zlomek z odhadem sta miliard hvězd Mléčné dráhy.

Superrychlí uprchlíci jsou však pro vědce důležitým zdrojem informací o temné hmotě mezi galaxiemi.

Vedoucí týmu Oleg Gnedin z University of Michigan uvedl, že hvězda je nyní už vysoko nad diskem Mléčné dráhy - přibližně 200 000 světelných let, přičemž poloměr disku galaxie má přibližně 100 tisíc světelných let. Na základě snímků pořízených Hubbleovým teleskopem během let pak byli vědci schopni zrekonstruovat trajektorii hvězdy přímo do místa jejího "startu".

„Ta hvězda letí absurdní rychlostí, dvakrát vyšší, než jaká je potřebná k úniku gravitačního pole galaxie,“ vysvětluje Brown, čím přilákala hvězda pozornost vědců. Zdrojem takové hybnosti musela podle něj být neobvyklá událost.

Další záhadou byla skutečnost, že hvězda při své rychlosti by potřebovala na svou pouť z centra galaxie 100 miliónů let. Na druhou stranu je devětkrát těžší než Slunce a její modrá záře napovídá, že měla vyhořet za 20 miliónů let, tedy za mnohem kratší dobu, než jak dlouho jí trvala cesta z centra Mléčné dráhy do nyní zaznamenané pozice.

Brown proto předpokládá, že nejpravděpodobnější je uvedený scénář, podle kterého byla vystřelena dvojhvězda, která postupně splynula v jediný objekt, který měl dost materiál na uskutečnění dlouhého útěku z galaxie.