"Do čela komise jsem opět navrhl Vladimíru Dvořákovou, protože si jí vážím jak profesně, tak lidsky a domnívám se, že její nekompromisní vystupování v kauze plzeňských práv významně přispělo ke kultivaci veřejného života v této zemi," uvedl Dobeš s tím, že do budoucna chce úlohu Akreditační komise ještě posílit.

Staronová předsedkyně, tři noví členové

Akreditační komise má 21 členů. Kromě Dvořákové, která rozvířila aféru kolem dění na plzeňské právnické fakultě, což se některým politikům nelíbilo, schválila vláda do druhého funkčního období i další tři nynější členy a tři nové.

Nově v komisi zasedne děkan 3. lékařské fakulty UK Bohuslav Svoboda, Evžen Kočenda z Národohospodářského ústavu Akademie věd a Lubomír Slavíček z filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Do druhého funkčního období nastoupí František Sehnal z Biologického centra Akademie věd, ekonom Karel Chadt, který působí ve Škoda Auto, a Pavel Höschl z Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Zatím se nestalo, že by vláda návrh na nové členy AK neschválila. Dobeš se s Dvořákovou setkal minulý týden a slíbil, že kabinetu předloží návrh připravený jeho předchůdkyní Miroslavou Kopicovou.

Priority: nový zákon, prověrky soukromých VŠ

"Nejistota, jak Akreditační komise bude vypadat, byla hodně vážná, protože potřebujeme připravovat spoustu věcí, aplikovat nový zákon o létajících profesorech, který byl přijat před volbami, a vypracovat k němu kritéria a standardy," řekla  Dvořáková Radiožurnálu. Již dříve také uvedla, že se chtějí v tomto roce zaměřit hlavně na prověrky soukromých vysokých škol a na různé regionální vysokoškolské pobočky. Dosud odhalili některá pochybení na Evropském polytechnickém institutu v Kunovicích, u soukromé Rašínovy vysoké školy v Brně dokonce komisaři navrhli odebrání akreditací.

Nové členy AK měla vláda projednávat už dříve, proti Dvořákové však vznesli námitku tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová (za ODS) a ministr obrany Martin Barták (za ODS). Pochybnosti vyjádřil také úřad vlády. Nelíbilo se jim vystupování Dvořákové v médiích v souvislosti s plzeňským skandálem. Dvořáková totiž poměry na škole a podezřelé udílení titulů tvrdě kritizovala a zveřejňovala zjištěné nepravosti.

Hodnocení činnosti komise provedli zahraniční experti

Projednávání se zdrželo také kvůli tomu, že premiér Jan Fischer chtěl nejprve po ministerstvu školství hodnocení činnosti komise. Komise je však nezávislá na činnosti státních orgánů, navíc vnější hodnocení české AK provedli nedávno zahraniční experti.

Proti Dvořákové vystoupil v tisku i expremiér a bývalý předseda ODS Mirek Topolánek, když uvedl, že Dvořáková byla "dlouhá léta hlásnou troubou Lidového domu". Dvořákové se naopak zastali nynější předseda vlády a šéf ODS Nečas a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). "Je kompetentní ve své funkci, nebála se označit věci pravými jmény," uvedl na jaře Pospíšil, který se stal po vypuknutí skandálu děkanem plzeňské právnické fakulty.

Nečas koncem května uvedl, že není důvod k personální změně. Přestřelku mezi politiky ODS kvůli složení komise interpretovala média jako boj mezi "novou" ODS Petra Nečase a lidmi spojenými s Topolánkem a někdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem.