Většina z nich byla přesunuta do úřednických zaměstnání. Zákaz týkající se univerzit platí pro státní i soukromé instituce. Podobné a mezi fundamentalistickými muslimy nepopulární opatření učinil také Egypt, který zakázal, aby univerzitní studentky chodily v nikábech ke zkouškám.

Islám vyznává asi 90 procent Syřanů, ale země je poměrně tolerantní k náboženským menšinám.

Podle britského listu The Guardian syrskou vládu znepokojují rostoucí sympatie k radikálnímu islámu. Žen zahalujících se do nikábu prý v Sýrii přibývá. Pro sekulární vládu v Damašku je nárůst příznivců fundamentalistického islámu výzvou.

List také upozorňuje na to, že zákaz, který svým dosahem nemůže mnoho změnit, je součástí širšího boje. Totiž boje mezi sekulárními vládami muslimských států, které si nepřejí, aby islám zasahoval do státních institucí, a mezi fundamentalisty, kteří si přejí, aby se státní instituce řídily islámským právem.

Podobná debata se vede i v muslimských komunitách na Západě. Některé západní země zakazují nošení náboženských symbolů ve školách a na úřadech. K zákazu zahalování tváří muslimek jsou nejblíže Belgie a Francie, kde už příslušný zákon prošel v dolních komorách parlamentů. Proti zahalování tváří je vláda v Dánsku, Itálie zákaz opírá o zákon zakazující nošení takových částí oděvů, které znemožňují identifikaci. V Nizozemsku nesmějí mít zahalenu tvář vyučující ani studentky. V Británii mohou zakrývání obličejů studentkám zakázat školy.