Podle nové studie by podobný zásah byl možný a uměle vyrobené mraky by výrazně snížily množství dopadajících slunečních paprsků, které výrazně ohřívají nejnižší vrstvy atmosféry u zemského povrchu. Na druhou stranu by však také výrazně ovlivnil koloběh vody a s tím i srážky a jejich distribuci v jednotlivých oblastech na Zemi. Celkově by se podle zkoumaného modelu stala planeta mnohem vlhčím místem pro život.

Bílé mraky jsou tvořeny drobnějšími kapkami vody než mraky srážkové. „Srážkové mraky mají kapky větší a barvu temnější. Proto sluneční světlo spíše pohlcují, zatímco oblaka s menšími kapkami jsou bílá a odrážejí více slunečního záření zpět do vesmíru,“ vysvětlil podstatu geoinženýrského plánu spoluautor hodnotící studie Ken Caldeira z oddělení pro globální ekologii na Carnegieho institutu. „Dá se toho dosáhnout rozprašováním kapiček mořské vody do atmosféry, kdy obsažená sůl vytvoří kondenzační jadérka pro formování kapek v oblacích.“

Lodě chrlící jemné kapičky oceánské vody navrhl Stephen Salter z univerzity v Edinburghu. Muselo by se ovšem jednat o gigantickou flotilu robotických oceánských lodí, které by ovšem ani nemusely nikam plout.

Loď chrlící slanou mlhu ve vizi profesora Stephena Saltera

Loď chrlící slanou mlhu ve vizi profesora Stephena Saltera

FOTO: University of Edinburgh

Počítačový model, který Caldeira s kolegy připravil, počítal se situací, kdy bude koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře dvakrát vyšší než dnes. V takové situaci by flotila navržená Gatesovou nadací vytvořila nabělený oblačný systém nad oceány.

Chladnější a vlhčí planeta?

Výsledek odborníky překvapil, protože počítač předpověděl, že by se klima především na pevnině v průměru ochladilo a bylo by také vlhčí. Mraky nad oceánem by údajně znamenaly nárůst srážek v úhrnu o 7,5 procenta a nejsilněji by se to projevilo v tropech.

V minulosti jiné modely a zásahy směřující k omezení dopadajícího a absorbovaného slunečního záření ukazovaly nebezpečí zcela opačné - výrazný pokles srážek nad pevninou, což by vedlo k vysychání zdrojů vody s tragickými důsledky pro zemědělskou produkci a zásoby pitné vody.

Přečtěte si také: Kam až je nám vidět do hlavy

Moderní metody zobrazování činnosti mozku umožnily zrod nových oborů - neuroekonomie a neuromarketingu. Více se dočtete ve čtvrtek v deníku Právo (příloha Café). (inzerce)