Více než 70 % Evropanů  si myslí, že výzkum financovaný z prostředků EU získá v budoucnu na významu. 57 % se domnívá, že by se vědci měli více snažit informovat o své práci, a 66 % obyvatel soudí, že vlády by měly více podporovat zájem mladých lidí o vědecké otázky.

Mezi Čechy je sice procento zájemců o vědu a technologie o maličko nižší (78 %), v budoucnost výzkumu financovaného z prostředků Unie ale věří dokonce 80 % obyvatel ČR.

Obavy z rizik nových technologií a z moci vědců

Evropané z velké části uznávají přínos a význam vědy, avšak mnoho z nich také vyjadřuje obavy z rizik, která přinášejí nové technologie, a z moci, kterou znalosti dávají vědcům.

„Úspěch strategie Evropa 2020 závisí na špičkové vědě, díky níž zůstane Evropa konkurenceschopná. To zároveň znamená, že evropští spoluobčané musejí podporovat vědu a vyvíjet tlak na vlády a průmysl, aby do ní investovaly. Výsledky tohoto průzkumu ukazují, že občané mají značné povědomí o významu vědy. Zároveň však také znamenají, že jak politici, jako jsem já, tak vědci sami musejí umět lépe vysvětlit, co dělají a proč,“ uvedla komisařka EU pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová.

Tři ze čtyř jsou optimisté

Celkově průzkum ukazuje, že evropští občané jsou dosti optimističtí, pokud jde o vědu a technologie – 75 % respondentů souhlasí nebo spíše souhlasí s tím, že díky vědě a technologii budou mít budoucí generace více příležitostí. Ve srovnání s průzkumem z roku 2005 však lze pozorovat menší posun ke skepsi.

Evropané kladně hodnotí vliv zapojení mladých lidí do vědy, ale mají pocit, že se vlády dost nesnaží podnítit širší zájem. Podle občanů je nezbytné, aby vlády více usilovaly o zapojení žen do vědy, neboť to může mít pozitivní vliv – 63 % obyvatel si myslí, že větší počet žen zastoupených na výzkumných pozicích by zlepšil způsob, jakým je výzkum prováděn.

Výsledky průzkumu jsou k dispozici zde.