Rojení, to je koordinovaná akce tisíců až desetitisíců jedinců. Američtí vědci v letošním březnovém vydání magazínu Behavioral Ecology and Sociobiology popsali mechanismus, jak roj vzniká.

Zkušení včelaři poznají, že se osazenstvo úlu připravuje k vylétnutí podle zvláštního zvuku, rozlišitelného od všudypřítomného bzučení. Je to signál k přípravě, k zahřátí létacích svalů pro všechny dělnice, které se roje zúčastní. Bývají to až dvě třetiny dospělých dělnic.

To pro včelaře není nic nového. Výzkum Juliany Rangelové, Seana Griffina a Thomase Seeleyho z Cornellovy univerzity v Ithace ve státě New York ale zjistil, že signál k přípravě dává jen malá skupinka včel. Jde o první studii, která tuto skupinu identifikovala.

Rozhoduje jen několik stovek

Klíčovou roli hraje několik procent sběraček nektaru, tedy včel starších než tři týdny. V úlu obydleném asi osmi tisící včelami jde  asi o dvě stovky jedinců.

Po „zahřívacím“ signálu, který o chystané akci informuje všechny včely v úlu, tato „oligarchická“ skupina pomocí tzv. tance instruuje ostatní včely o vybraném místě pro nové hnízdo. Během necelých dvou hodin tak všechny včely získají koordináty, kde hledat místo pro budoucí hnízdo, poté skupina vydá signál k výletu. Tisíce včel spolu s mladou královnou se explozivně vyřítí z česna, ve vzduchu nejprve v blízkosti úlu krouží a pak většinou na vhodném místě (vhodném z pohledu včel, nikoliv člověka) utvoří visící hrozen z vlastních těl, uprostřed něhož chrání královnu. Po několika hodinách až dnech se v hustém oblaku rozletí směrem k předem vybranému místu, kde založí novou kolonii.

Koordinace migrace je pro sociální hmyz i další živočichy, žijící pospolitě ve větším počtu, životně důležitá. Včely ale patří k vzácným výjimkám, kdy rozhodovací „pravomoc“ má skupina jedinců.

„V demokracii,“ použila Rangelová termín z lidské společnosti, „rozhoduje o okamžiku a cíli migrace většina – tak je to například u labutě zpěvné (Cygnus cygnus) nebo jelenů lesních (Cervus elaphus).“ Na druhém konci je, řečeno opět lidskou terminologií, diktatura či despocie, kdy rozhodnutí je v pravomoci jedince, vedoucího skupiny. Typické je to pro paviány (rod Papio), slona afrického (Loxodonta africana) a řadu dalších druhů.