"Pro mě je to katastrofa. Byl jsem zvyklý vyběhnout za barák a nachytat si ještěrky, pozorovat je, fotit a pustit. Ale dnes vidět ještěrku obecnou, slepýše nebo čolka je strašně vzácné," dodal. Podobné je to se žábami, kterých bylo na Plzeňsku sedm druhů a dneska ji lze těžko spatřit i v lese.

Internetový server BBC minulý týden zveřejnil závěry dlouhodobého výzkumu badatelů, podle něhož ubývají populace hadů na celém světě. Zkoumali 17 hadích populací patřících k osmi druhům. Za několik desítek let se osm sledovaných populací výrazně zmenšilo - některé i o více než 90 procent. Pouze jediná vykazovala známky jistého nárůstu. Populace se snižovaly i v chráněných oblastech, takže postupující ztráta životního prostoru pro divokou faunu, která je registrována po celém světě, není podle vědců jedinou příčinou vyhynutí.

Trávníček potvrdil, že jde o globální problém. "Za prvé je strašně málo vody. Na Krkavci (kopec a lesní oblast za Plzní) jsem jako dítě chytal v deseti jezírkách žáby a dnes tam zbylo jedno," uvedl. Vše velmi rychle vysychá, i po dešti je za dva dny extrémní sucho, a obojživelníci se nemohou množit. Plochy jsou navíc zplanýrované, všude stojí silnice, stavby a hlavně haly. Voda se vinou zastavěnosti, tedy asfaltům, betonům a střechám, v krajině neudrží, dodal.

Louka se má sekat dvakrát ročně

Ředitel dále varoval před až fanatickým sekáním trávy, z něhož pramení vysychání ploch. Louka má být květnatá, má se posekat dvakrát za rok, mají tam vykvést stovky druhů kytek, na něž létají brouci, motýli, které chytají ptáci a žerou je ještěrky, uvedl.

Současný ekosystém luk je podle Trávníčka silně zdevastovaný a sterilní. Okamžitě vysychají a nic tam nežije. "Strašlivá móda je koupit si super sekačku a pořád sekat, ale pro přírodu je to katastrofa. Vše, co tam zbylo, posekám, zničím a zabiju," dodal. S úbytkem zvířat souvisí degradace flóry.

Ztrácí se vztah člověka k přírodě

"Lidem je to ale úplně jedno. Ztrácí se vztah člověka k přírodě. Nemají slepice, kozy, neumí krmit králíky, nesekají kosou," dodal ředitel. Člověk nezná živou přírodu, žije ve virtuálním světě počítačů a televizí, což bude problém do budoucna. Lidé vyrůstající bez vztahu k živé přírodě si údajně klidně řeknou: Zabetonujeme údolí Střely, ať je více vody. Klidně dají 50 miliard na zabetonování zbytku původního Labe, jen aby se zvedla hladina na dolním toku před Drážďany, dodal.

Fotovoltaické elektrárny na loukách a polích nejsou podle něj o levné a ekologické energii. "Jde o spekulační byznys, zalobovaný a dotovaný. Vše co je dotované, je špatně," dodal. Dotuje se sekání luk, a pak se balíky sena hodí ze stráně, protože je nemá kdo sežrat, poznamenal.

Rapidně se zvyšující návštěvnost v plzeňské zoo podle něj nijak nesvědčí o zlepšování stavu. "To je úplně o něčem jiném. Zoo je plná zvířat, restaurací a zábavy a lidé tam jdou relaxovat," vysvětlil.