Článek
„Renesanci zažívá například ruština a naprostým trendem současnosti je studium čínského jazyka. Ve středoevropském prostředí stále dominuje němčina a tradičně atraktivní francouzština či španělština,“ říká o zájmu studentů ředitel středoevropské jazykové a překladatelské agentury CEET David Matuška.
Zároveň přidává pohled z druhého břehu, tedy budoucích zaměstnavatelů. „Například v Praze působí stále více firem ze Skandinávie. Angličtina je nutností, kdo ale umí navíc ještě švédsky, norsky či jako v případě společnosti Nokia finsky, ten má samozřejmě body navíc. Lidé by měli tyto trendy sledovat a snažit se při budoucím hledání uplatnění něčím upoutat a odlišit,“ potvrzuje Matuška současný vývoj.
Psychologové: jazyky udržují mozek v kondici
Pomaturitní studium jazyků doporučují i psychologové. „Nedostane-li se maturant na vysokou školu a je-li to jeho cílem, pak dlouhodobé jazykové kurzy jsou dobrou volbou. Udržují studentovi mozek v kondici, prohlubují studijní návyky a řád. V neposlední řadě výborná znalost cizích jazyků ulehčuje studium jakékoliv vysoké školy a otvírá možnost studia v zahraničí,“ potvrzuje psycholog Lucian Kantor.
Jak to vidí studentka
Až na podruhé se na vysokou dostala například Martina Zedníková z Liberce. „Hlásila jsem se na Hospodářskou fakultu TUL a u přijímaček jsem pohořela právě na jazyku. Přihlásila jsem se tedy na denní studium němčiny na jedné jazykové škole a za rok jsem se na VŠ dostala zcela bez problémů, z němčiny jsem dokonce byla hodnocena jako jedna z nejlepších,“ popisuje svou zkušenost Martina Zedníková.
Podle Ústavu pro informace ve vzdělávání se v roce 2009 ke studiu na vysoké školy hlásilo zhruba 146,6 tisíc uchazečů. K přijímacím zkouškám se dostavilo 93 %, přijato jich bylo 105,6 tisíc.