Simulovaný let v laboratorních podmínkách prověří hranice tělesné a duševní zátěže pro potřeby budoucí expedice k rudé planetě. Nikoliv technika, ale člověk je totiž považován za nejslabší článek budoucího dobývání galaxie.

Rekord v délce pobytu ve vesmíru zatím drží ruský kosmonaut Valerij Poljakov - 437 dnů, 17 hodin a 59 minut. Sám Poljakov svého času varoval, že důsledkem letu na Mars může být i impotence.

Projekt se rodil od 90. let, předcházely mu dva kratší experimenty

Mezinárodní projekt začal klíčit už v 90. letech. Dva obdobné, ale kratší experimenty už moskevský Ústav lékařských a biologických problémů podnikl. V listopadu 2007 "marťanská mise" strávila v izolaci od světa dva týdny, loni pak 105 dnů. Ale na konci 60. let se ve stejném ústavu prý už odehrál první pokus s roční izolací tří Rusů.

Nynější posádka, tři Rusové, dva Evropané a jeden Číňan, má opustit svou "vesmírnou loď" v moskevských laboratořích až v listopadu příštího roku. Mezitím své dny bude dělit na osmihodinové směny, věnované práci, spánku a volnu. Kromě dlouhodobé izolace se posádka má vyrovnat i se simulací účinků stavu beztíže - i když nikoliv v drakonické podobě navrhované ruskými výzkumníky - či kosmického záření.

První pokus skončil harašením a rvačkou

První mezinárodní pokus v institutu na přelomu let 1999 a 2000 ukončil skandál, když si kanadská účastnice stěžovala na obtěžování od šéfa ruského týmu a na to, že další dva ruští účastníci se prý servali až do krve. Loňský pokus, který absolvovali čtyři Rusové, Němec a Francouz, po 105 dnech skončil úspěšněji.

Skutečná výprava potrvá 400 až 700 dnů

Ačkoliv dobývání Marsu nejspíše začne až v budoucích desetiletích, pomyslný let má co nejvěrohodněji simulovat podmínky skutečné výpravy, která podle vědců potrvá 400 až 700 dnů. V experimentu se počítá s přibližně 250 dny na cestu k Marsu, s třicetidenním pobytem na planetě - ten trojice "kosmonautů" stráví odděleně ve zvláštním "modulu" a také třikrát "vystoupí" na napodobeninu povrchu Marsu - a s 240 dny pro návrat.

Ve snaze co nejvěrněji napodobit podmínky letu čeká účastníky i simulace časového zpoždění při komunikaci s řídícím střediskem. Až bude skutečná loď kroužit okolo rudé planety, potrvá 20 minut, než vzkazy z ní dorazí na Zemi a naopak. Toto zpoždění bude brzdit i komunikaci pokusné posádky, ačkoli bude od dispečinku pár metrů. O desítky minut se má zpožďovat i elektronická pošta.

"Největší riziko tak dlouhodobé izolace je psychologické," soudí Alexandr Suvorov z vedení projektu. "Vztahy v posádce určitě nebudou celý čas harmonické. Bude však muset plnit uložené úkoly navzdory této zátěži," dodal.

Součástí výcviku byly i šachy, experiment zpestří turnaj s mistrem světa Karpovem

Ještě před čtvrtečním startem dobrovolníci podstupovali výcvik, a to i ve skafandrech, aby se na misi připravili. Zasvěcovali se i do tajů šachu. Zpestřením "letu" totiž bude i turnaj s někdejším mistrem světa Anatolijem Karpovem.

Podávat se však bude stejná strava, jaká se servíruje na Mezinárodní kosmické stanici; sotva totiž bude možné skutečnou expedici zásobovat čerstvými potravinami. I voda bude při putování na Mars vzácností, a tak se dobrovolníci budou smět sprchovat jen každý desátý den. Prádlo si budou smět měnit po třech dnech.

Honorář pro účastníky "letu": v přepočtu dva milióny korun

Odměnou za přestálé útrapy nebude jen čest a sláva. Podle ředitele ústavu a projektu Mars-500 Borise Morukova každý ruský účastník dostane tři milióny rublů (přes dva miliny korun). Přibližně shodnou sumu za účast v experimentu dostanou západoevropští účastníci od Evropské kosmické agentury (ESA), která se na projektu podílí.

Experimentu se účastní osmatřicetiletý ruský inženýr Alexej Siťov, sedmatřicetiletý kardiolog Suchrob Kamolov a dvaatřicetiletý vojenský lékař Alexandr Smolejevskij. Dále pak jednatřicetiletý Francouz Romain Charles, šestadvacetiletý Ital kolumbijského původu Diego Urbina a sedmadvacetiletý Číňan Wang Jü, překřtěný Rusy na Váňu. Neruské dobrovolníky vybrala ESA.