Brazilské vlády už několik desetiletí pošilhávaly po energii, skrývající se v kataraktech veletoku Xingú, jednoho z přítoků Amazonky. Na konci minulého století ale plány na výstavbu obří hydroelektrárny stáhla, když se na obranu tamního indiánského území v tehdy ještě panenském pralese postavil britský zpěvák Sting a další celebrity. Na jejich zásah Mezinárodní měnový fond odmítl Brazílii půjčit peníze na stavbu. Ale teď, pod tlakem akutní potřeby nových zdrojů elektřiny pro prudce se rozvíjející domácí ekonomiku, byly plány na vodní dílo Belo Monte oprášeny – a dostaly zelenou.

„Všechny důvody, kvůli nimž jsem před dvaceti lety bojoval, jsou tu dál. Zničí to celý říční systém a zničí to životy a kulturu lidí, kteří tu žijí a žili tu tisíce let,“ prohlásil Sting před koncertem ve venezuelském Caracasu. Znovu se připojil k protestnímu hnutí proti přehradě.

Elektrárna zkrátí tok řeky

Řeka Xingú dělá pod městem Altamira velkou kličku, aby překonala v délce několika desítek kilometrů poměrně velký výškový rozdíl terénu.

Před prvními peřejemi má být postavena obří hráz jezera, které bude sahat až daleko nad Altamiru. Vody Xingú mají být od hráze svedeny potrubím do zatím zeleného údolí nad Belo Monte. Tam vznikne druhá nádrž, zásobující hydroelektrárnu.

Turbíny by měly za deset let vyrábět 11 tisíc megawattů, dost pro 20 miliónů domácností. Bude to třetí největší dílo tohoto typu na světě – po rovněž brazilském Itaipú o výkonu 14 tisíc MW a čínské přehradě Tři soutěsky s výkonem ještě o 4 MW větším.

Někdo musí pryč, jiní přijdou

Obě jezera zaplaví asi 500 tisíc čtverečních kilometrů pralesního území, odvedení vody z původního řečiště totálně změní přírodní prostředí podél peřejí. V oblasti, které se stavba dotkne, bydlí podle odhadů Greenpeace 20 až 30 tisíc rodin. Jen v rezervaci Paquicamba žije na 50 tisíc Indiánů. Všichni budou muset radikálně změnit svůj způsob života – to v lepším případě, pokud jejich domovy nebudou zaplaveny.

Na druhé straně se usnadní další kolonizace podél trans amazonské dálnice, která jako řez ostrým nožem prochází Amazonií od východu k západu. Desetitisíce bezzemků z přelidněných států na pobřeží jen čekají na to, až v pralese bude dostupná elektřina: pak začne další, mohutnější vlna odlesňování a zakládání sójových a kakaovníkových plantáží a pastvin pro hovězí dobytek.

Elektrárna Belo Monte, již za 11,2 miliardy dolarů postaví konsorcium Norte Energia, dcera brazilské státní firmy Electrobras, má ale podle kritiků i technologické slabiny. VAmazonii se střídají období dešťů a sucha. Až přijdou měsíce s nízkými srážkami, elektrárna nebude mít dostatek vody a její kapacita podle škarohlídů klesne na pouhou desetinu. V minulých letech klesla kvůli odlesňování a z něj plynoucímu globálnímu oteplování dokonce i voda v Amazonce. Roztáčí se tak nebezpečný kolotoč. Indiáni a několik bláhových Avatarů se ho pokoušejí zastavit.