Školy si přitom pochvalují, že asistenti pomáhají s kontrolou kázně, u dětí cizinců zase zlepšují komunikaci s rodinou. Například pro děti se sociálním znevýhodněním má však asistenta jen zhruba sedm procent veřejných škol.

"Nejmenší význam má asistent pro zlepšení docházky, naopak největší přínos je pro kontrolu kázně a úkolů a pochopení učiva. V mateřských školách je oceňována též role asistenta při komunikaci s rodinou a při přípravě žáků," konstatoval ústav.

Požadavky ministerstva neladí s finančními možnostmi

Ředitelé škol si podle šetření ÚIV stěžují hlavně na nedostatek peněz na pomůcky pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Vadí jim i malý počet specializovaných pedagogů na školách. Ministerstvo školství přitom prosazuje takzvané inkluzivní vzdělávání, což znamená, že by mělo být do běžných škol začleňováno co nejvíce postižených nebo problémových dětí.

Nejvíce asistentů pedagoga pro sociálně znevýhodněné děti mají školy v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, což jsou sociálně problematické regiony. Asistenty pro děti z problémových rodin zde má kolem 11 procent škol. Naopak nejméně asistentů, necelá čtyři procenta, mají školy v Jihomoravském kraji.

Asistenty by potřebovali hlavně malí Vietnamci

Co se týká cizinců, ředitelé škol by asistenty uvítali zejména u malých Vietnamců. Podle 63 procent dotázaných škol by asistent pomohl u vietnamských žáků hlavně při komunikaci s rodinou. "U žáků z Vietnamu zazněl často též zajímavý požadavek, aby asistent pedagoga byl ze stejné komunity jako žáci, což může poukazovat na jistou uzavřenost vietnamské komunity," komentovali výsledky šetření zástupci ÚIV. Vietnamci však tvoří nejpočetnější komunitu cizinců na českých školách, žáci z Ruska a Ukrajiny za nimi početně výrazně zaostávají.

Ředitelé základních škol také považovali při začleňování malých cizinců za nejproblematičtější nevhodné učebnice, nedostatečně financovaný integrační program a neznalost českého jazyka u dětí.