Hledání odpovědi na otázku, proč dnešní suchozemští tvorové nedorůstají takových velikostí - přes dvacet metrů a kolem 50 až 80 tun, zabralo mezinárodnímu týmu odborníků šest let. Německá nadace pro výzkum přispěla na projekt třemi milióny eur.

"Nahlíženo dnešními parametry se zdálo nemožné, že mohli dlouhokrcí obři před 150 milióny let vůbec existovat," uvedl mluvčí týmu vědců, profesor Martin Sander z univerzity v Bonnu.

Žvýkání usnadňuje a zrychluje trávení. Polykání naopak prodlužuje dobu, za níž je možné potravu zpracovat a přeměnit na energii potřebnou k životu. Přežvykováním se potrava rozděluje na menší kousky až kaši a tím se zvětšuje povrch, který mohou pak napadnout trávicí enzymy.

Malá versus velká hlava

Sander však upozorňuje, že přežvykování vyžaduje také čas a s rostoucí velikostí živočicha také dostatek dostupné potravy. Navíc, přežvýkavci potřebují velkou hlavu, aby bylo předzpracování potravy efektivní a navíc je potřeba někam umístit stoličky a svaly ovládající čelisti.

Velcí býložraví dinosauři měli naopak poměrně malé hlavy a subtilní lebky. Díky tomu mohli mít extrémně dlouhé a úzké krky. To souviselo s tím, že své ohromné mnohatunové tělo nemohli rychle posouvat savanou a díky uvedené výbavě mohli spásat potravu na jednom místě s minimálním přesouváním. Malí dinosauři měli s menšími těly i kratší krky.

Přesličky nejsou nic pro zuby savců

Svou roli hrálo i to, že hlavním chodem na jídelníčku gigantických býložravců byly přesličky. Ty jsou sice podle vědců mimořádně výživné, ale dnes je konzumuje málokdo, protože zuby s nimi dostávají zabrat.  Obsahují totiž hodně silikátů, které působí jako smirkový papír.  Ovšem pro tvory, kteří zuby neopotřebovávají žvýkáním, to není tak velký problém, zvláště když podle všeho své zuby obnovovali dinosauři poměrně často - možná i jednou měsíčně.

Trávení takové potravy pak muselo v žaludcích brachiosaurů trvat i několik dní, ovšem při velikosti jejich žaludků získávali i tak potřebné množství živin.  Vědci tvrdí, že jejich metabolismus musel být úžasný a i další orgány vytvářely neobyčejný systém produkce energie. Velcí dinosauři měli například mnohem efektivnější plíce než lidé a dokázali se současně nadechovat a vydechovat. Navíc byla tehdy o něco nižší koncentrace kyslíku, takže plíce musely být efektivnější, aby udýchaly takového tvora.

Komplex nutných podmínek pro existenci obrovských dinosaurů pak ještě muselo doplňovat vysoká reprodukce, která zajišťovala i a horších podmínek přežití druhu.