Koncept malého desetitunového hypersonického plavidla pro šest cestujících, který je vylepšenou verzí konceptu NASA, známého X-38, nese společné znaky celé řady, do níž má v budoucnu patřit i třicetitunový „raketoplán“ pro vynášení 300kilových satelitů a nakonec dvousettunové plavidlo schopné dostat na orbit sedmitunový náklad.

Střední verze plavidla VEHRA vypouští komerční satelit.

Střední verze plavidla VEHRA vypouští komerční satelit.

FOTO: Dassault Aviation

VEHRA či VSH má startovat vysoko ve vzduchu, kam se dostane jako na nosiči na klasickém dopravním letadle. Tím má odpadnout potřeba raketových nosičů, což by snížilo náklady na vynášení nákladů na nízký orbit. Navíc by pro takové lety nemusela vzniknout nová infrastruktura a postačila by stávající letiště. Dassault se tak chce zapojit do očekávaného boomu komerčních letů na hranice vesmíru.

Jak bude takový let probíhat? Euroraketoplán vystoupá na hřbetě dopravního letadla do výšky kolem osmi kilometrů, kde se odpoutá a s počáteční podzvukovou rychlostí 0,7 Mach se zapnou motory VSH, které „raketoplán“ vytlačí do výšky 100 km rychlostí 3,5 Mach (více než trojnásobek rychlosti zvuku). Přestože nejmenší VSH tak není opravdovým kosmickým plavidlem, mají cestující zažít podobné pocity jako kosmonauti při pohledu na zakřivení planety Země a asi tříminutový stav beztíže.